Zpověď Anastasie (15): Bojím se, že už tátu neuvidím! Odvezl nás na hranice a šel bojovat
Několik dní strávila s maminkou a babičkou na útěku před válkou. Musela dát sbohem tátovi, kamarádům i rodné zemi. Patnáctiletá Anastasia teď pro Blesk popsala strastiplnou cestu, která jí dostala do Česka, kde našla bezpečí.
V den, kdy začala válka, jsem se chystala zveřejnit další video svého projektu o mediální gramotnosti s názvem Návod na přežití, nakonec jsem ale musela bojovat o přežití sama...
Vzbudila jsem se jako obvykle a sáhla po telefonu, abych zkontrolovala zprávy. A tady začíná můj příběh. Ze všech stran křičelo slovo válka, kterou Putin v noci rozpoutal. Mnoho velkých měst už tou dobou bylo pod palbou ruských vojsk. Stejně jako mé město, Záporoží, kde nepřítel bombardoval letiště. Moji rodiče se okamžitě rozhodli, že odjedeme, aby zachránili mě a babičku. Bylo nám jasné, že tahle válka jen tak neskončí.
24. února, první den války, jsme vzali naše psy, pár věcí a opustili jsme náš domov v Záporoží. Během cesty jsem byla v kontaktu s kamarádkou z dalšího epicentra bojů a shodly jsme se, že je to čistá noční můra.
Na cestě jsme byly dva dny. Během nich jsem na nebi viděla nespočet raket, o nichž jsem věděla, že dopadnou na ukrajinskou půdu a zabijí naše lidi. Zpočátku jsme zemi opustit nechtěli. Plánovali jsme zůstat na západě. Ale kvůli rozbombardovaným silnicím selhávaly dodávky potravin do obchodů, a tak jsme tam zůstat nemohli.
A tak přišlo rozhodnutí překročit hranici. Ale než se nám to podařilo, strávili jsme tři dny a noci v autě. Fronty na hranici byly obrovské, viděla jsem tolik rodin, jako je ta má. Rodiče s malými miminky a domácími mazlíčky čekali, až na ně přijde řada. Ale ne všichni hranici překročili. Mnoho mužů jen odvezlo své rodiny do bezpečí a vydalo se zpátky bojovat za naši nezávislost. I můj táta se vrátil na Ukrajinu, aby chránil naši zemi. A tenhle pocit odtržení je šílený. Bojím se, že už tátu nikdy neuvidím.
Když jsme pak já, maminka a babička překročily hranici, neměly jsme tušení, kam jít nebo co dělat. Ale naštěstí se nás ujali Ukrajinci žijící v Česku a odvezli nás sem. Teď bydlíme v Hořicích a jsme místním lidem neskutečně vděčné za pomoc a podporu... Snažíme se být užitečné, a tak pomáháme v centru, které shromažďuje humanitární pomoc pro uprchlíky.
V Záporoží mám pořád mnoho příbuzných a hrozně se o ně bojím. Moc doufám, že válka skončí a všechno se zase dá do pořádku.
Jednou z obětí ruského vzdušného útoku na Kyjev v noci na úterý je jednatřicetiletý Dmytro Isajenko, jenž studoval na Fakultě tělesné výchovy, sportu a zdraví na pedagogické univerzitě Mychajla Drahomanova. S odvoláním na vzdělávací instituci to dnes napsala ukrajinská média, která upozornila, že rodiče studenta v úterý celý den čekali u trosek vybombardovaného domu v Solomjanské čtvrti v naději, že záchranáři syna najdou živého.
Vysoce postavení ukrajinští činitelé jednali se svými americkými kolegy o možnosti finančně podporovat obranné projekty na Ukrajině z nedávno vytvořeného společného investičního fondu pro obnovu. Podle agentury Reuters o tom dnes informovala ukrajinská vicepremiérka Julija Svyrydenková.
S výpadky mobilního internetu začalo dnes v Petrohradu mezinárodní ekonomické fórum, kterého se má již tradičně zúčastnit ruský prezident Vladimir Putin. Na prudký růst stížností uživatelů na výpadky mobilního internetu ve druhém největším ruském městě v den zahájení fóra upozornil server The Moscow Times. Lidé si zejména stěžují, že jim nefungují aplikace pro objednání taxi. Podle dřívějších zpráv ruských médií regionální úřady pravidelně vypínají mobilní internet v případě hrozby dronového náletu z Ukrajiny, která se již čtvrtým rokem brání ruské invazi.
Hodina vypnutí internetu v Petrohradu připraví regionální ekonomiku o 78 milionů rublů (asi 21,5 milionu Kč), napsal server The Moscow Times s odvoláním na šéfa nevládního spolku Společnost obrany internetu Michaila Klimareva.
