Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
Česká vláda na nynější nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu vyčlenila vyšší stovky milionů korun. V rozhovoru pro televizi CNN Prima News to dnes večer řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Fiala poukázal na to, že vláda výši českého příspěvku přijala v utajeném režimu. Vyšší stovky milionů korun podle něj „zhruba tak odpovídají podílu, který by země naší velikosti a prosperity měla do těch věcí vložit“. Premiér také řekl, že může zvážit, zda požádá vládu, aby umožnila zveřejnění přesné částky. Přijetí rozhodnutí o částce v utajeném režimu bylo však podle něj správné. „Tam jde o bezpečnostní věci a jde o riziko pro řadu lidí, kteří se těm věcem věnují,“ podotkl.
K iniciativě se přihlásily mimo jiné Kanada, Německo, Polsko, Lotyšsko, Litva, Estonsko, Belgie, Finsko, Portugalsko, Švédsko, Norsko, Dánsko, Nizozemsko, Lucembursko, Island a Slovinsko. Své příspěvky postupně zveřejňují, v součtu a v přepočtu činí zhruba 35 miliard korun. To odpovídá odhadu britského listu Financial Times, který koncem února napsal, že nákup avizovaný Českem by měl přijít na 1,5 miliardy dolarů (asi 35 miliard Kč).
Na Ukrajině je přibližně půl milionu mužů ve věku mezi 25 až 27 lety, ale někteří nejsou schopni služby v armádě, jiní vycestovali ze země, další jsou v záloze či mají odklad, řekla agentuře AP analytička Oksana Zabolotná. Odhadla, že nový zákon, který prezident Zelenskyj podepsal, umožní zmobilizovat asi 50 000 mužů. I to však bude krok kupředu, protože průměrný věk ukrajinského vojáka se pohybuje okolo 40 let.
Zatímco Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že Rusko chystá mobilizaci dalších 300 000 vojáků, Kreml vyjádření Zelenského o chystané mobilizaci v Rusku popřel.
„Není to pravda,“ řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov agenturám Interfax a TASS. Ta připomněla, že sám prezident Vladimir Putin opakovaně ujišťoval, že další mobilizace není nutná, protože neustává příliv dobrovolníků do armády.
Ruské ministerstvo obrany dnes podle agentury Reuters uvedlo, že smlouvu s armádou od začátku roku podepsalo 100 000 mužů, z toho 16 000 za posledních deset dní. Ministerstvo tvrdí, že nové rekruty motivuje odhodlání pomstít se za útok v koncertní síni na okraji Moskvy se 144 oběťmi.
