Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
Norsko plánuje v roce 2026 vyčlenit Ukrajině 8,45 miliardy dolarů (skoro 200 miliard korun) na pomoc, oznámil premiér Jonas Gahr Støre během návštěvy Kyjeva 25. srpna podle listu The Kyiv Independent.
Tento krok podtrhuje rostoucí roli Norska v podpoře obrany Ukrajiny, jelikož západní partneři se blíží k finalizaci bezpečnostních záruk uprostřed snahy o uspořádání schůzky na vysoké úrovni mezi Kyjevem a Moskvou.
Pokud jde o bezpečnostní záruky, Støre uvedl, že nejdůležitější zárukou bude poskytnout Ukrajině silné obranné kapacity.
„Pokud jde o ústupky Ruska, nejsem si jich vědom. Nemyslím si, že ruská prohlášení, že jsou ochotni neokupovat další části ukrajinského území, představují ústupky. Nemyslím si, že ústupkem jsou ruské návrhy, abychom se stáhli z území, které Rusko neovládá,“ řekl Volodymyr Zelenskyj podle agentury Interfax-Ukrajina. Termín setkání s ruskou stranou podle prezidenta závisí výlučně na Moskvě a Washingtonu.
Polský národněkonzervativní prezident Karol Nawrocki dnes vetoval novelu zákona, který mimo jiné prodlužoval výplatu přídavků na děti válečných uprchlíků ze sousední Ukrajiny. Také od 1. října nebude Varšava moci nadále platit Ukrajině předplatné satelitního připojení k internetu od firmy Starlink, uvedl mluvčí ministerstva digitalizace. Síť Starlink miliardáře Elona Muska rozsáhle využívá ukrajinská armáda, která čtvrtým rokem brání zemi před ruskou agresí.
„Návrh zákona, který prezident Nawrocki vetoval, prodlužoval období pomoci, tedy financování z Fondu pomoci Ukrajině, do konce března příštího roku. Proto v současné době neexistuje od 1. října žádný právní základ pro financování (Starlinku),“ řekl mluvčí úřadu Marek Gieorgica podle agentury Reuters.
Zákon dříve schválil parlament, kde mají většinu poslanci proevropské vládní koalice, proti hlasovalo národněkonzervativní Právo a spravedlnost a krajně pravicová Konfederace. Nawrocki dnes ujistil, že Polsko zůstává otevřené poskytování pomoci ukrajinským občanům a že Rusko je tím, kdo válku vyvolal, a Ukrajina obětí. Zákon ohledně podpory Ukrajinců je ale podle něho potřeba změnit.
