Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
Rusko vrátilo na Ukrajinu těla 1 000 lidí, uvádí server CNN.
Podle ukrajinského velitelství pro zacházení s válečnými zajatci Rusko uvedlo, že těla patří ukrajinským vojákům, Ukrajina však toto tvrzení dosud neověřila. Během předchozích výměn Rusko vrátilo některá těla, která byla v ruských vojenských uniformách nebo u nichž byly nalezeny ruské dokumenty a psí známky, uvedlo ukrajinské ministerstvo vnitra.
„Ruská strana nadále otálí a neplní své závazky,“ uvádí se v prohlášení. „Ukrajina trvá na okamžitém propuštění všech těžce nemocných a těžce zraněných vězňů a bojuje za návrat všech ukrajinských občanů.“
Ukrajinské úřady poděkovaly Mezinárodnímu výboru Červeného kříže za pomoc s repatriací těl. Zatím není jasné, zda Ukrajina repatriovala těla ruských vojáků výměnou.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se opět odmítl zavázat ke schůzce prezidenta Vladimira Putina a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, ale nevyloučil další jednání, uvádí server CNN.
V rozhovoru pro ruská státní média se Lavrov vyhýbal možnému bilaterálnímu setkání mezi Putinem a Zelenským, které podpořil americký prezident Donald Trump.
„Veškeré kontakty zahrnující vrcholné představitele musí být připraveny s maximální pečlivostí,“ řekl Lavrov v úterý. Zároveň připomněl, že Donald Trump byl v pátek na Aljašce pozván do Moskvy.
„Na tiskové konferenci na Aljašce prezident Putin toto pozvání potvrdil a Donald Trump, pokud si dobře pamatuji, řekl, že je to velmi zajímavé,“ řekl.
Macron navrhuje pro jednání Zelenského s Putinem Ženevu jako neutrální místo. Tamní ministr zahraničí uvedl, že Švýcarsko nabídne Putinovi imunitu, uvádí ČTK.
Agentura Reuters také informuje, že se jako místo setkání nabízí také Maďarsko. Maďarský premiér Viktor Orbán zablokoval nebo odložil vojenskou pomoc Ukrajině, udržoval vztahy s Putinem a opakoval narativy Kremlu.
