Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
„V rámci iniciativy ukrajinského prezidenta Bring Kids Back se nám podařilo zachránit dvě dospívající dívky. Žily tři roky v okupované oblasti, čelily výhrůžkám, riziku prohlídek a byly nuceny chodit do ruských škol,“ tweetuje šéf kanceláře Volodymyra Zelenského Andrij Jermak. „Navzdory tomu si dívky zachovaly svou ukrajinskou identitu. Studovaly online na ukrajinských školách, vyhýbaly se vnucovaným „vlasteneckým“ akcím a každý den bojovaly za právo být samy sebou.“
V posledních několika minutách promluvil i slovenský premiér Robert Fico, který se v minulosti opakovaně střetával s Ukrajinou a snažil se zablokovat nebo odložit některé sankce EU vůči Rusku.
V tříminutovém videu zveřejněném na jeho profilech na sociálních sítích, natočeném po jeho účasti na zasedání Evropské rady o Ukrajině, trval na tom, že „prvním základním předpokladem pro ukončení konfliktu je pochopení, že Ukrajina se nemůže stát členským státem NATO“.
Fico také odmítl návrh, že by se země EU mohly podílet na nákupu vojenského vybavení pro Ukrajinu v hodnotě 100 miliard eur, a uvedl, že to zní „jako špatný vtip“. Je samozřejmě také „skeptický“ ohledně myšlenky dalších sankcí proti Rusku.
Řekl však, že doufá v mír „co nejdříve“ a je připraven podpořit ambice Ukrajiny připojit se k Evropské unii.
Tzv. Koalice ochotných dnes prostřednictvím videokonference zhodnocovala výsledky včerejšího setkání Trump-Zelenskyj v Bílém domě. Tématem bylo hlavně dosažení míru mezi Ruskem a Ukrajinou. Konferenci předsedal francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer.
„Pokud jde o další kroky, premiér nastínil, že plánovací týmy Koalice ochotných se v nadcházejících dnech setkají se svými americkými protějšky, aby dále posílily plány na zajištění robustních bezpečnostních záruk a připravily se na nasazení uklidňujících sil v případě ukončení nepřátelských akcí,“ uvádí v prohlášení mluvčí Downing Street. „Lídři také diskutovali o tom, jak by mohl být na Putina vyvíjen další tlak – včetně sankcí – dokud neprokáže, že je připraven podniknout seriózní kroky k ukončení své nelegální invaze.“
