Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyzvala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby podpořil nezávislé protikorupční orgány v zemi. Ve vyjádření na sociální síti X šéfka unijní exekutivy rovněž přislíbila pokračující podporu Kyjevu na cestě do Evropské unie.
Von der Leyenová žádala Zelenského již před několika dny o vysvětlení toho, proč podepsal zákon oslabující boj s korupcí. Kontroverzní předpis vyvolal protesty na Ukrajině i negativní reakce mezi ukrajinskými spojenci. Zelenskyj po kritice slíbil nezávislost protikorupčních agentur obnovit a ve čtvrtek předložil parlamentu nový zákon.
„Ukrajina toho na své evropské cestě dosáhla již mnoho. Musí stavět na těchto pevných základech a zachovat nezávislé protikorupční orgány, které jsou základními kameny ukrajinského právního státu,“ napsala von der Leyenová s tím, že měla s ukrajinským prezidentem „dobrou konverzaci“. „Ukrajina může počítat s naší podporou, aby dosáhla pokroku na své evropské cestě,“ dodala.
Admiralitu v Petrohradu, kde sídlí velitelství vojenského námořnictva, dnes navštívil prezident Vladimir Putin, aby podle ministerstva obrany prověřil průběh cvičení Červencová bouře. V Tichém a Severním ledovém oceánu i v Baltském a Kaspickém moři se do manévrů, které dnes skončily, zapojilo více než 150 plavidel, přes 120 letadel a vrtulníků a 15.000 příslušníků ozbrojených sil. Součástí bylo podle ruského ministerstva i odpálení střel s plochou dráhou letu Kalibr a protilodních střel Granit a Onix z fregaty, jaderné ponorky a z pobřeží Barentsova moře.
Ruské úřady již dříve zrušily hlavní přehlídku vojenského námořnictva, kterou v posledních letech pořádaly v poslední červencovou neděli v Petrohradu, Putinově rodném městě. Mluvčí Kremlu tento krok dnes vysvětlil bezpečnostními důvody. „Je to spjato s celkovou situací. Zajištění bezpečnosti je nade vše,“ řekl Dmitrij Peskov podle agentury TASS.
Ruská protivzdušná obrana během noci zničila 99 ukrajinských dronů nad 11 ruskými regiony, anektovaným Krymem a Černým mořem, tvrdí ruské ministerstvo obrany. O škodách způsobených nálety se nezmínilo.
Později ministerstvo na sociální síti napsalo, že ruské síly během 24 hodin zničily 291 ukrajinských bezpilotních letounů, dvě řízené letecké bomby a tři rakety vypálené z raketometu Vampire české výroby.
