Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar přicestoval do Kyjeva, aby se setkal s ukrajinským vedením, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na izraelského velvyslance v Kyjevě. Očekává se se Saar za dva dny návštěvy setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou a místní židovskou komunitou, napsal server The Times of Israel.
Saar je nejvyšším izraelským představitelem na návštěvě Ukrajiny od února 2023, kdy zemi bránící se ruské agresi navštívil jeho předchůdce ve funkci Eli Kohen, který je nyní ministrem energetiky. Saar zůstane v Kyjevě přes noc a do vlasti se vrátí ve středu. Navštíví také památník v Babím Jaru, kde nacisté za druhé světové války zavraždili více než 33.000 Židů, napsal server s odvoláním na nejmenovaného ukrajinského diplomata.
Příjmy ruského státu z ropy a plynu by v červenci mohly meziročně klesnout o 37 procent na 680 miliard rublů (182 miliard Kč). Vypočetla to agentura Reuters. Na vině jsou nižší ceny ropy a silnější místní měna. Příjmy z ropy a plynu jsou pro Moskvu, jejíž vojska od roku 2022 okupují části Ukrajiny, klíčovým zdrojem hotovosti. Tvoří čtvrtinu celkových příjmů státního rozpočtu.
Čína a Spojené státy se pravděpodobně příští týden dohodnou na prodloužení lhůty pro uvalení vyšších cel, která je nyní stanovena na 12. srpna. Podle agentury Reuters to americký ministr financí Scott Bessent řekl v rozhovoru s televizní stanicí Fox Business. Dodal, že obchod s Čínou je podle něj nyní na velmi dobré úrovni.
USA chtějí také Čínu varovat před pokračováním nákupu sankcionované ruské a íránské ropy a před snahou pomáhat Rusku v jeho agresi proti Ukrajině. Bessent dodal, že v Senátu USA existuje oboustranná podpora pro zákon, jehož cílem je uvalit clo 100 procent na zboží ze zemí, které nadále nakupují ruskou ropu, konkrétně na Čínu a Indii.
