Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
Jednání s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem potvrdilo nadstandardní vztahy Česka a Německa. Na závěr své dnešní návštěvy Berlína to řekl český prezident Petr Pavel. Prezidenti se podle něj shodli na většině aktuálních témat, včetně pohledu na Evropskou unii, NATO, válku na Ukrajině, ale třeba i na vztah k Číně. Z Německa zamíří Pavel do Itálie, kde bude ve čtvrtek na konferenci jednat o poválečné obnově Ukrajiny. Hodlá vyzvat k vytvoření obdoby Marshallova plánu.
Pavel se dnes se svým německým protějškem setkal ve Steinmeierově sídle, berlínském zámku Bellevue. Jednání podle českého státníka potvrdilo „nadstandardní úroveň vztahů“ Česka a Německa. „Ale zároveň také shodu ve většině základních témat dneška,“ dodal. Prezidenti mimo jiné společně ocenili výherce studentské soutěže, jejímž tématem bylo 80. výročí konce druhé světové války.
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku (ESLP) dnes dospěl k závěru, že Rusko má na svědomí četná porušení lidských práv v konfliktu na Ukrajině. Rovněž rozhodl, že Rusko stojí za sestřelením letu MH17, což je poprvé, kdy mezinárodní soud označil Moskvu za viníka tragédie z roku 2014, která si vyžádala 298 obětí. Informují o tom agentury AFP a AP. Verdikt je ovšem především symbolický, neboť Moskva verdikty ESLP neuznává. Soud byl zřízen při Radě Evropy, ze které bylo Rusko v březnu 2022 vyloučeno kvůli své invazi na Ukrajinu.
Je to rovněž poprvé, kdy mezinárodní soud shledal Moskvu odpovědnou za porušování lidských práv na Ukrajině po zahájení ruské plnohodnotné invaze v únoru 2022. Rozhodnutí přijal velký senát ESLP složený ze 17 soudců. Rusko sice 16. září 2022 opustilo Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, z pohledu soudu však zůstává odpovědné za porušování základních práv spáchané před tímto datem.
Ukrajinská kontrarozvědka dopadla dva čínské špiony, otce a syna, snažící se získat utajované poznatky o výrobě protilodních střel Neptun, uvedla dnes tajná služba SBU. Střely Neptun v dubnu 2022 potopily vlajkovou loď ruské Černomořské flotily, raketový křižník Moskva, připomněla SBU. Mezitím Ukrajinci vyvinuli modernizovanou verzi s větší bojovou hlavicí a delším doletem.
