Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
Evropská unie měla s Ukrajinou uzavřenou dohodu o volném obchodu, ale v důsledku ruské invaze v roce 2022 zašla ještě dál a zrušila zbývající poplatky. Platnost těchto opatření vypršela letos 5. června a Brusel je nahradil takzvanými přechodnými opatřeními na dobu, než obě strany aktualizují vzájemnou obchodní dohodu. Eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič v pondělí oznámil, že EU a Ukrajina dosáhly předběžné dohody o budoucím vývozu zemědělských produktů do nynější sedmadvacítky.
Vztahy mezi Ruskem a Ázerbájdžánem se zhoršily poté, co se loni v prosinci zřítilo ázerbájdžánské dopravní letadlo. Alijev tehdy prohlásil, že letadlo poškodila nad ruským územím palba ze země a že některé skupiny v Rusku se snažily příčiny tragédie ututlat. Napětí mezi Baku a Moskvou dále vzrostlo poté, co před několika dny zemřeli v ruském Jekatěrinburgu při policejních zátazích bratři Zijaddin a Husejn Safarovovi, pokládaní za podezřelé v případu smrti místního podnikatele Junise Pašajeva, který byl zavražděn v roce 2001. V pondělí večer byla těla bratrů přepravena do Baku k pitvě a ázerbájdžánské úřady dnes uvedly, že zemřeli na následky bití. Smrt bratrů vyvolala v Baku pobouření, Ázerbájdžán zrušil mimo jiné chystané ruské kulturní akce a policie provedla razii v pobočce ruské státní agentury Sputnik v Baku, která podle ázerbájdžánského ministerstva vnitra pokračovala v činnosti navzdory odebrání akreditace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil se svým ázerbájdžánským protějškem Ilhamem Alijevem a vyslovil mu podporu v diplomatické roztržce mezi Baku a Moskvou kvůli nedávné smrti dvou etnických Ázerbájdžánců při zatýkání v Rusku. „Vyjádřil jsem jasnou ukrajinskou podporu v situaci, kdy Rusko šikanuje ázerbájdžánské občany a vyhrožuje Ázerbájdžánské republice," napsal Zelenskyj.
