Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
Ruská strana stále neví, kolik padlých ruských vojáků jí Ukrajina předá. Dnes to podle agentury TASS prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který dodal, že Rusko je naopak k výměně mrtvých vojáků připraveno a že nákladní vozy s těly jsou již na hranicích.
Peskov řekl, že těla ve vozech jsou na hranicích už několik dní. „Vše je připraveno k jejich převozu na Ukrajinu,“ uvedl mluvčí. Ukrajinská strana se k nynějšímu vývoji zatím nevyjádřila.
V pondělí Rusko a Ukrajina shodně informovaly o zahájení nové výměny válečných zajatců, která potrvá několik dní. Na této výměně a také na předání těl padlých se minulé pondělí domluvili v Istanbulu zástupci Ruska a Ukrajiny. Rusko uvedlo, že půjde o nejrozsáhlejší výměnu od začátku války. Propuštěno má být nyní celkem přes tisíc zajatců na obou stranách, kteří jsou zraněni nebo mladší 25 let. Další část výměny se týká padlých.
Spoluzakladatelé Československa Tomáš Garrigue Masaryk a Milan Rastislav Štefánik ukázali, že i v nejistých časech je možné se pevně držet svých hodnot. Český ministr zahraničí Jan Lipavský to řekl na zahájení diskusního fóra českých a slovenských akademiků a historiků při své návštěvě Slovenska.
Český ministr poukázal na pokusy o rozdělování současného světa na základě práva silnějšího. „Vidíme snahy o narušení principu suverenity a územní integrity. Vidíme pokusy o návrat o mocenskému rozdělování světa, kde rozhoduje právo silnějšího. Nejviditelnějším příkladem je nevyprovokovaná agrese Ruska vůči Ukrajině,“ řekl šéf české diplomacie na diskusním fóru na zámku v Topolčiankách. Ten byl letním sídlem prvního československého prezidenta Masaryka.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha po rozsáhlých nočních úderech ruských dronů vyzval k okamžitému uvalení nových sankcí na Moskvu. Informoval o tom list Ukrajinska pravda. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyjv na síti X napsal, že je důležité, aby svět nyní nemlčel, ale podnikl konkrétní kroky. Ukrajina v noci na dnešek čelila podle letectva útoku 315 dronů a sedmi raket, většina mířila na Kyjev a také na Oděsu.
„Je nezbytné, aby odpovědí na tento a další podobné ruské útoky nebylo mlčení světa, ale konkrétní kroky,“ vyzval Zelenskyj. „Kroky od Ameriky, která má sílu přinutit Rusko k míru. Kroky od Evropy, která nemá jinou možnost, než být silná. Kroky od ostatních z celého světa, kteří volali po diplomacii a konci této války - a které Rusko ignoruje,“ dodal.
