Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
Evropská komise navrhla další prodloužení dočasné ochrany Ukrajinců v Evropské unii. Mechanismus by měl pokračovat do 4. března 2027. Návrh ještě musejí schválil členské státy, nejspíš na červnovém jednání ministrů vnitra v Lucemburku. Komise se ale zároveň zabývá tím, co by mohlo následovat, až válka na Ukrajině skončí, a jak by měl vypadat proces návratu Ukrajinců do vlasti.
„Od roku 2022 poskytujeme ochranu těm, kteří prchají před ruskou agresí proti Ukrajině, a budeme v tom pokračovat,“ uvedla předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. „Společně s Ukrajinou pak připravujeme cestu k tomu, aby se lidé mohli vrátit a znovu vybudovat své domovy, jakmile to bude bezpečné,“ dodala.
K letošnímu březnu požívalo v Evropské unii dočasné ochrany téměř 4,3 milionu osob vysídlených z Ukrajiny, z nichž třetina byly děti. Nejvíce Ukrajinců žije v Polsku, Německu a České republice.
„Každý rok v tento den uctíváme památku dětí zabitých ruskou agresí. Myšlenky na každé z nich jsou však s námi každý den. Každé zabité dítě je nespravedlnost, kterou nelze ničím omluvit,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Rusko připravilo o život tisíce lidí - mezi nimi i ty nejnevinnější. Děti, které měly vyrůstat, snít a žít. Rusko se musí zodpovídat za každé ukradené dětství. Zlo musí být potrestáno - aby už nikdy, nikde na světě, neumíraly děti kvůli něčí touze po válce. Věčná památka každému životu, který nikdy neměl šanci začít. Věčná památka všem dětem, které Rusko zabilo.“
Od začátky války na Ukrajině padlo či bylo zraněno až 1,4 milionu vojáků na ruské i ukrajinské straně. Uvádí se to v odhadu washingtonského think-tanku Středisko pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). Ztráty Ruska, které má výrazně větší armádu než Ukrajina, jsou více než dvojnásobné ve srovnání s údajem za Ukrajinu.
Rusko a Ukrajina informují o svých ztrátách jen velmi omezeně a jejich údaje bývá velmi obtížné ověřit. CSIS vychází ve svém odhadu z několika studií a otevřených zdrojů.
Podle odhadu střediska na ruské straně zemřelo od začátku války do letošního 1. května 200.000 až 250.000 vojáků. Celkové ztráty včetně zraněných CSIS odhaduje na 950.000 vojáků. Pro Rusko by tak šlo o nejkrvavější válku od roku 1945. Na ukrajinské straně podle CSIS padlo 60.000 až 100.000 vojáků a celkové ztráty i se zraněnými činily až 400.000 vojáků.
