Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
Rusko a Ukrajina si předají zajatce v poměrů 1000 ku 1000, potvrdilo Turecko. Obě země si podle něj také vymění své písemné podmínky pro příměří. „Mluvili jsme o výměně 1000 za 1000 (zajatců),“ uvedl po jednání Umerov. Podle serveru BBC News to ministr označil za hlavní výsledek dnešního jednání.
Na dotaz novinářů, jaké budou další kroky v procesu vyjednávání, ukrajinský ministr obrany podle agentury Interfax-Ukrajina řekl: „Nejprve se musíme zaměřit na výměnu vězňů“. Ta by se podle něj mohla odehrát v blízké budoucnosti. Umerov také uvedl, že Ukrajina začíná pracovat na seznamu zajatců k propuštění.
Ruský soud poslal občana Austrálie na 13 let do vězení s maximální ostrahou za to, že ve válce na Ukrajině proti Rusku bojoval po boku ukrajinské armády. Uvedli to dnes podle agentur ruští prokurátoři ve východoukrajinské Luhanské oblasti, jejíž velkou část Rusko okupuje.
Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz, britský premiér Keir Starmer a polský ministerský předseda Donald Tusk dnes společně s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským telefonovali prezidentovi Spojených států Donaldu Trumpovi. Oznámil to Elysejský palác s tím, že hovor uskutečnili z Tirany krátce po konci přímých jednání mezi Ukrajinci a Rusy v tureckém Istanbulu. V Tiraně se dnes koná summit Evropského politického společenství (EPC), kterého se účastí lídři z celé Evropy s výjimkou Běloruska a Ruska. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi.
