Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) je kvůli chybějící podpoře nucen omezit podporu běženců na Ukrajině, ačkoli útoky v oblasti jsou nyní intenzivnější než dříve. Dnes o tom informovala agentura Reuters, podle které UNHCR kritizoval pozastavení americké pomoci a obecně škrty amerických darů. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi, za tu dobu z domovů uprchly miliony Ukrajinců, část z nich do zahraničí.
„Některé programy, které jsme dříve prováděli díky štědré podpoře amerických fondů, jsou pozastavené,“ řekla Karolina Lindholmová Billingová, představitelka UNHCR pro Ukrajinu. Agentura OSN poznamenala, že se se škrty americké zahraniční pomoci nyní potýkají humanitární organizace po celém světě.
Pokud jde o Ukrajinu, tak podle UNHCR je citelná nejen ztráta amerických financí, ale i další západní podpory, neboť západní dárci upřednostňují výdaje na obranu. Výsledkem je to, že žádost agentury OSN o 3,32 miliardy dolarů (zhruba 73 miliard Kč) na pomoc 8,2 milionu lidí na Ukrajině je nyní pokryta jen z 25 procent.
Z výbuchu, který ve městě Balašicha zabil vysoce postaveného generálporučíka armády Jaroslava Moskalika, viní Moskva Ukrajinu. „Kyjevský režim opět ukázal svou skutečnou povahu. Kyjevský režim nadále na území naší země podniká teroristické aktivity,“ prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Poznamenal, že Rusko se i přes mírové rozhovory musí mít na pozoru. Ukrajinská tajná služba SBU, která se v minulosti k podobným činům přihlásila, Moskalikovu smrt zatím nijak nekomentovala.
„Witkoff měl dobré jednání,“ řekl podle agentury Reuters o dnešní schůzce svého vyslance s Vladimirem Putinem Donald Trump. Řekl to novinářům na palubě letadla, kterým cestuje do Říma na pohřeb papeže Františka. Tam se s ním chce setkat ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj.
