Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v komentáři k prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o možné mírové dohodě mezi Ruskem a Ukrajinou z tohoto týdne uvedl, že Moskva je údajně nadále otevřena nalezení mírového řešení. Řekl o tom v pondělí novinářům, informuje agentura Ukrinform s odvoláním na Reuters.
„Nechci se k tomu nyní vyjadřovat, zejména pokud jde o časový rámec. Prezident Putin a ruská strana jsou nadále otevřeni nalezení mírového řešení. Pokračujeme ve spolupráci s americkou stranou a samozřejmě doufáme, že tato práce přinese výsledky,“ řekl Peskov.
Dodal, že „práce na nalezení mírového urovnání nemůže a neměla by probíhat na veřejnosti“. Kremelský mluvčí rovněž uvedl, že postoj administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně vyloučení členství Ukrajiny v NATO „Moskvu uspokojuje".
Američtí, ukrajinští a evropští představitelé budou ve středu v Londýně jednat o plánech na příměří, uvedl na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O konání schůzky již dříve informovala agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje, jež si nepřály být jmenovány.
Schůzky se podle agentury za americkou stranu zúčastní ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní vyslanec Bílého domu pro Blízký východ Steve Witkoff, kteří budou jednat s ministry zahraničí a poradci pro národní bezpečnost z Francie, Německa, Británie a Ukrajiny.
Ukrajina se připravuje na jadernou hrozbu nákupem léků proti nemoci z ozáření. Israelská společnost Pluri uzavřela smlouvu s ukrajinskou krevní bankou na nákup 12 tisíc dávek přípravku PLX-R18, které by v případě potřeby mohly pomoct 6 tisícům lidí.
Lék zůstane uskladněn v krevní bance, odkud se bude v případě potřeby distribuovat.
