Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Donald Trump zatím neplánují další telefonát. Dnes to podle serveru Kommersant řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Stalo se to krátce po návštěvě Putinova zmocněnce Kirilla Dmitrijeva ve Washingtonu.
„V harmonogramu nic takového zatím není,“ řekl k možnému dalšímu telefonátu obou prezidentů mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Naposledy spolu mluvili 18. března. Server Politico napsal, že znovu by se šéf Kremlu se šéfem Bílého domu mohli telefonicky spojit už dnes.
Česko bude podle Lipavského usilovat o to, aby se Ukrajině dostalo ujištění, že je na cestě do Severoatlantické aliance. „Protože ta dlouhodobá perspektiva je správná,“ řekl. Nemělo by se podle něj dosáhnout takového mírového ujednání, které omezí ukrajinskou suverenitu rozhodnout se, jestli země chce, nebo nechce být v nějaké mezinárodní organizaci, třeba v NATO.
Americký prezident Donald Trump podle českého prezidenta Petra Pavla zatím vyvinul při jednáních o příměří na Ukrajině větší tlak vůči Ukrajině než vůči Rusku. Rusko se drží své zdržovací taktiky a klade si stále větší počet různých podmínek, z velké části nesplnitelných, řekl Pavel serveru Novinky.cz. Pro Rusko je podle něj ukončení více než tříletého konfliktu druhotnou věcí, usiluje hlavně o svou rehabilitaci na mezinárodní scéně či zrušení sankcí.
Mírové dohody na Ukrajině by podle Pavla bylo možné dosáhnout letos, pokud bude Rusko pod dostatečným tlakem. „A pokud mu stanovíme termín,“ uvedl. Mělo by jít především o tlak Spojených států, míní. „Pokud Donald Trump myslí vážně, že chce co nejrychleji ukončit krvavý konflikt, nemůže přistoupit na zdržovací taktiku,“ řekl Pavel. Trump by měl dát jasně najevo, dokdy čeká reakce třeba na návrh klidu zbraní. „Dokud běží intenzivní vojenská činnost, těžko se jedná o míru,“ uvedl.
