Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
„Mohli bychom samozřejmě diskutovat se Spojenými státy, dokonce i s evropskými zeměmi a samozřejmě s našimi partnery a přáteli, pod záštitou OSN o možnosti zřízení přechodné správy na Ukrajině," prohlásil Putin během návštěvy Murmansku. „Toto by se mohlo dít s cílem uspořádat (na Ukrajině) demokratické volby a zajistit schopnou vládu, která má podporu lidí, a pak zahájit jednání o mírové dohodě," uvedl Putin. Jeho mluvčí Dmitrij Peskov později podle agentury TASS řekl, že o podrobnostech vnější správy Ukrajiny je zatím předčasné mluvit.
„Putin nemá zájem o ukončení války," napsal na telegramu Kovalenko. „Aby Putin narušil snahy o ukončení konfliktu, předkládá neustále nějaké bláznivé nápady a požadavky," uvedl také. Zúžit Rusku manévrovací prostor je podle něj možné tak, že proti Moskvě budou zavedeny tvrdé ekonomické sankce a bude posílena Ukrajina.
Maďarsko očekává, že letos dostane plynovodem TurkStream 7,5 až osm miliard metrů krychlových ruského plynu. S odvoláním na maďarskou diplomacii o tom dnes informovala agentura RIA Novosti. Ruská vláda ve středu uvedla, že Rusko loni Maďarsku dodalo 8,6 miliardy metrů krychlových plynu, píše agentura Reuters. Dovoz ruského plynu do Evropské unie se loni podle analýzy institutu Ember zvýšil o 18 procent, a to navzdory plánu dodávky fosilních paliv z Ruska postupně ukončit. Podíl na růstu měly hlavně Itálie, Česká republika a Francie.
„Jestliže počítám současný průměrný denní objem více než 20 milionů metrů krychlových, pak přes potrubí Turk Stream to bude někde mezi 7,5 a osmi miliardami metrů krychlových. To znamená, že jsme velmi blízko využití 100 procent kapacity tohoto potrubí,“ řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, kterého cituje RIA.
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan dnes telefonicky hovořili o možnosti obnovení dohody o zabezpečení námořního provozu v Černém moři. Informoval o tom Kreml, který usiluje o možnost vývozu ruské zemědělské produkce. Podle Ankary by nová dohoda, od jejíž původní verze Moskva odstoupila předloni, pomohla k dojednání míru s Ukrajinou.
Spojené státy v úterý oznámily, že dosáhly s Ruskem a s Ukrajinou separátních dohod zahrnujících klid zbraní v Černém moři. Rusko však příměří podmínilo zrušením části západních sankcí, které by mu umožnilo vyvážet obilí či hnojiva. Zatímco USA tuto možnost nevylučují, evropské země chtějí uvolnit sankce až po odchodu ruských vojsk z Ukrajiny, kterou Rusko před více než třemi lety napadlo.
„Došlo také na výměnu názorů o obnovení iniciativy v Černém moři,“ uvedl Kreml.
