Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
Začala nová éra bezohlednosti. Dnes to v reakci na páteční roztržku mezi prezidenty Spojených států a Ukrajiny Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským prohlásila šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková. Zdůraznila, že není žádných pochyb o tom, že Ukrajina je obětí a Rusko agresorem. Baerbocková rovněž vyzvala k masivním investicím do evropské obrany a k další pomoci napadené Ukrajině.
"Naše zděšení je větší než dříve," řekla německá ministryně zahraničí k vyhroceným scénám z Bílého domu. Poznamenala, že spor jasně podtrhl to, že započala nová éra bezohlednosti. "Musíme více než kdykoli jindy bránit sílu práva před právem silnějšího, jinak už nebude moci žádná svobodná země v klidu spát, pokud má silnějšího souseda," řekla.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová dnes označila za totální politické a diplomatické selhání Kyjeva páteční návštěvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Bílém domě. Podle ní se v Bílém domě choval "nehorázně drze" a znovu prokázal, že je posedlý pokračováním války. Tu začalo Rusko napadením Ukrajiny před třemi lety.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že zničilo 103 ze 154 dronů a že dalších 51 z radarů zmizelo zřejmě díky obrannému rušení. AFP nicméně upozornila na to, že v této bilanci je rozpor, neboť ukrajinské regionální úřady ohlásily oběti.
V Oděské oblasti na jihu Ukrajinu zahynul jeden člověk a další tři utrpěli zranění. V Charkově na severovýchodě země zůstalo po dronovém útoku nejméně 12 zraněných, v Chersonu na jihu pak další dva.
Mrtvé ohlásily úřady také v Doněcké oblasti, která je z velké části pod ruskou okupací. Šéf Doněcké oblasti Vadym Filaškin později podle The Kyiv Independent upřesnil, že zahynuli čtyři lidé a šest dalších bylo zraněno.
