Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
„Poskytujete opravdovou praktickou pomoc Ukrajině,“ poděkoval v Senátu České republice velvyslanec Ukrajiny Vasyl Zvarych. „Tři roky nesmírného utrpení pro ukrajinský lid. Také ukázaly odhodlání a neochvějnou vůli Ukrajiny bránit svou svobodu, nezávislost a suverenitu. Ukrajinci v těžké době ukázali svou odvahu a sílu nejen na frontě, ale i v každodenním životě. Vaše podpora nám pomáhá tuto těžkou zkoušku zvládnout,“ řekl na konferenci v Senátu Parlamentu České republiky.
A vyjádřil se i k úvahám o mírových jednáních: „Je důležité, aby to byl trvalý a spravedlivý mír. Je naší prioritou dosáhnout spravedlivého míru na základě mezinárodního práva, jehož základním principem je územní celistvost a suverenita. Nejlepší bezpečnostní zárukou bude pro Ukrajinu členství v EU a NATO – a Rusko by se do toho nemělo vměšovat. Ani EU ani NATO nejsou hrozbou pro Rusko. Naopak Rusko ohrožuje celý demokratický svět,“ řekl velvyslanec.
„Evropa má v tento okamžik méně bojeschopných brigád než Ukrajina. Je to proto, že si furt říkáme, že to je tak nějak v pohodě, tak nějak to vyřeší Amerika, tak nějak se ubrání Ukrajina,“ kritizuje Otakar Foltýn, koordinátor strategické komunikace Úřadu vlády ČR.
Evropská rozvědka spočítala, že na zastavení Ruska stačí 0,25 procenta HDP Evropy, dodal na konferenci Ruská agrese proti Evropě.
„Evropská pomoc Ukrajině od začátku války je cca dvakrát vyšší než americká,“ sečetl Jan Jireš, vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstvo obrany. Od zemí Evropské unie šla na Ukrajinu asistence v hodnotě asi 250 miliard dolarů (6 bilionů Kč), z USA 130 miliard dolarů (3,1 bil. Kč). Větší podíl americké pomoci připadal na vojenské výdaje – 66 miliard dolarů oproti 52 ze zemí EU. Ale co se nedávných balíčků týče, i tam už převažovaly evropské peníze, uvedl na konferenci Ruská agrese proti Evropě konané v Senátu ke třetímu výročí Putinovy invaze.
