Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
Výbor na ochranu novinářů (CPJ) vyjádřil dnes znepokojení nad tím, že ukrajinská tajná služba SBU vyšetřuje populární server Ukrajinska pravda kvůli podezření z prozrazení státního tajemství. Uvedla to agentura AFP, podle které vyšetřování zapadá do dlouhodobějšího sporu nezávislého serveru a prezidentské kanceláře kvůli kritickým článkům o vládě.
O vyšetřování původně informovala sama Ukrajinska pravda. Důvodem se stala zpráva z konce ledna, podle které šéf ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Kyrylo Budanov na neveřejné schůzce velení ozbrojených sil s vedením parlamentu a poslaneckých klubů "s chladným úsměvem" varoval, že "pokud do léta nezačnou seriózní jednání (o ukončení války), mohly by začít procesy velice nebezpečné pro samu existenci Ukrajiny". Alespoň tolik serveru řekl anonymní zdroj, kterým podle portálu byl jeden z účastníků schůzky.
Velení ukrajinské armády převelí k jednotkám pozemních sil asi 50.000 vojáků z jiných složek ozbrojených sil, aby doplnili bojové brigády. Napsal to dnes server Ukrajinska pravda, který se odkazuje na svůj zdroj v generálním štábu. Účelem rozsáhlého přesunu je zahájení dlouho očekávaných rotací, napsal ukrajinský web.
„Musíme to udělat, abychom mohli spustit mechanismus rotací. Zdroje, které se v současné době cvičí ve výcvikových střediscích, stačí pouze na minimální doplnění jednotek, nikoliv na plnou podporu bojové složky,“ cituje Ukrajinska pravda zdroj. „Díky těmto přesunům mezi jednotkami, stejně jako náboru, toho budeme schopni. Máme už schválený plán rotací,“ dodal.
Server Hromadske v této souvislosti poznamenal, že hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj už loni uvedl, že navzdory náročné situaci na frontové linii, začal proces rotace, jenž má nahrazovat jednotky, které bojují už dlouho. Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak později listu The Wall Street Journal (WSJ) řekl, že se Ukrajině daří provádět „určité rotace“ vojáků.
Útok na ukrajinskou elektrickou síť může vést k jaderné havárii. Na síti X před takovým rizikem varoval šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi, který si dnes v Kyjevě prohlédl elektrickou stanici důležitou pro bezpečnost ukrajinské nukleární energetiky. Ukrajina třetím rokem čelí ruské invazi. Ruská armáda během války mimo jiné obsadila Záporožskou jadernou elektrárnu.
„Jaderná nehoda může nastat po přímém útoku na elektrárnu, ale také po narušení dodávek elektřiny,“ uvedl Grossi.
Obavy o jadernou bezpečnost v zemi vyvolávají nejen incidenty v záporožské elektrárně, která je největším nukleárním zařízením svého druhu v Evropě, ale také ruské údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Jaderné reaktory totiž potřebují dodávky elektřiny, aby je bylo možné chladit.
