Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
Senátní výbor pro bezpečnost podpořil uzákonění neoprávněné činnosti pro cizí moc jako nového trestného činu. Na rozdíl od sociálního výboru dnes odmítl návrh senátorů z klubu ANO, aby se tato změna nestala součástí novely o prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Obdobně po dvouhodinovém projednávání neodmítl zpřísnění podmínky pro ruské žadatele o české občanství.
Samotnou novelu ani bezpečnostní výbor nedoporučil schválit, když pro byl pouze předseda senátorského klubu Starostů Jan Sobotka. Podpořil návrh Davida Šimka (KDU-ČSL), který ve shodě se sociálním výborem doporučil zrušit možnost vypsat pro děti ukrajinských uprchlíků zvláštní termín pro zápis do první třídy základních škol. Ústavně-právní výbor se na žádném doporučení neshodl. Senát bude o novele rozhodovat příští týden.
Slovenský premiér Robert Fico přicestuje do Moskvy s velkou delegací 9. května na oslavy 80. výročí sovětského vítězství ve druhé světové válce. Ruské agentuře TASS to řekl místopředseda slovenského parlamentu Tibor Gašpar. Oslavy Dne vítězství spočívají především ve vojenské přehlídce na moskevském Rudém náměstí před Kremlem, která bývá vnímána jako ukázka ruské vojenské moci. Rusko už třetím rokem vede válku proti Ukrajině, považovanou za nejkrvavější v Evropě od druhé světové války.
„Chceme přijet 9. května, bude to opravdu velká delegace. O tom jsme hovořili s předsedou Státní dumy (Vjačeslavem Volodinem). Premiér také přijede,“ řekl Gašpar, který je od neděle spolu s pěti dalšími slovenskými poslanci včetně dalšího místopředsedy Národní rady Slovenské republiky Andrejem Dankem na návštěvě v Moskvě. Gašpar je z Ficovy strany Směr-sociální demokracie.
Polské předsednictví bude pracovat na urychlení ukrajinské cesty do Evropské unie, uvedl dnes ve Varšavě polský premiér Donald Tusk po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Polsko, které nyní předsedá Radě EU, je jedním z hlavních spojenců Ukrajiny, která se již téměř tři roky brání ruské agresi. Ukrajinský prezident očekává, že i po nástupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa příští týden budou USA pokračovat ve své podpoře Ukrajiny.
„Poláci pomáhají Ukrajině od prvního dne války a naše podpora bude pokračovat. Tato válka skončí, pro Ukrajinu a Západ vítězně, jsme si jistí, že tato agrese bude poražena,“ uvedl polský premiér na společné tiskové konferenci s ukrajinským vůdcem.
