Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
„Za těchto okolností moje cesta na Ukrajinu nepřipadá v úvahu,“ uvedl dnes slovenský prezident Peter Pellegrini a kritizoval opět zastavení tranzitu ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu, ke kterému Ukrajinci od ledna přistoupili.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že nové sankce Moskvě „zasadí silný úder“. „Čím méně příjmů z ropy Rusko bude mít, tím dříve se obnoví mír,“ dodal.
Rusko bude navzdory nejnovějším americkým sankcím na ruský energetický sektor pokračovat ve velkých projektech v ropném a plynárenském průmyslu. Uvedlo to dnes ruské ministerstvo zahraničí. Zároveň nové sankce odsoudilo jako pokus Spojených států poškodit ruskou ekonomiku, který je hrozbou pro stabilitu globálních energetických trhů, napsala agentura Reuters.
Ruské ministerstvo zahraničí dnes uvedlo, že bude na „nepřátelské“ kroky Washingtonu reagovat při přípravě své strategie pro zahraniční politiku. Nové sankce jsou podle ministerstva „pokusem způsobit alespoň nějaké škody ruské ekonomice, a to i s rizikem destabilizace světových trhů, v době, kdy se blíží konec neslavného úřadování prezidenta Joea Bidena“.
„Navzdory křečím v Bílém domě a machinacím rusofobní lobby na západě ve snaze zatáhnout světový energetický sektor do hybridní války rozpoutané Spojenými státy proti Rusku zůstává naše země klíčovým a spolehlivým hráčem na světovém trhu s pohonnými hmotami,“ uvedlo ministerstvo.
Nové americké sankce zasáhnou firmy Gazpromněfť a Surgutněftěgaz. Jejich terčem je také více než 180 lodí, z nichž velká část patří ke stínové flotile tankerů, které po světě rozvážejí ruskou ropu a tím pomáhají Moskvě obcházet dosavadní západní sankce.
