Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
Terčem útoku dronů se stala města Saratov a Engels, kde byl poškozen průmyslový podnik, uvedl gubernátor ruské Saratovské oblasti. Ukrajinský generální štáb později informoval o úderu na ropný sklad v Engelsu.
„Tento ropný sklad zásoboval palivem vojenské letiště Engels-2, kde sídlí nepřátelské strategické letectvo,“ uvedlo velení ukrajinské armády na facebooku a podotklo, že v oblasti byly zaznamenány výbuchy a požár, ale výsledky bojové operace jsou stále upřesňovány. Zničení tohoto ropného skladu by podle ukrajinských sil znamenalo pro ruské strategické letectvo vážné logistické problémy a snížila by se jeho schopnost útočit na ukrajinská města.
Gubernátor ruské Saratovské oblasti Roman Busargin ve svých zprávách o útoku na Saratov a Engels neupřesnil, který průmyslový objekt byl poškozen. Napsal, že v něm vypukl požár.
V Německu se necelých sedm týdnů před volbami rozhořela debata o tom, kolik by měla země vydávat na svou obranu. Vyvolal ji návrh ministra hospodářství za stranu Zelených Roberta Habecka, aby se výdaje zvýšily na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). A čerstvě ji přiživil i požadavek nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, který po spojencích v NATO požaduje dokonce pětiprocentní výdaje na obranu.
Habeck, který je kandidátem strany Zelených na kancléře, v rozhovoru s časopisem Der Spiegel v pátek vyzval, aby se německé výdaje na obranu zvýšily na 3,5 procenta HDP. Zástupci zemí NATO se v roce 2014 dohodli, že vojenské rozpočty budou postupně zvyšovat tak, aby nejpozději do roku 2024 dosáhly dvou procent HDP.
Podle Habecka ale ruská invaze na Ukrajinu z roku 2022 zásadně změnila bezpečnostní situaci v Evropě. Válka definitivně ukončila také tradiční pacifistickou politiku strany Zelených, kteří nyní patří v Německu k jedněm z největších podporovatelů zbrojních dodávek Kyjevu.
Ukrajinská armáda podle agentury Reuters oznámila, že její protivzdušná obrana v noci sestřelila 41 z celkového počtu 64 bezpilotních letounů, které Rusko vypustilo. Z toho 22 dronů bylo „falešných“, nepředstavovaly tedy hrozbu a nedosáhly cíle, dodala. Na soukromý dům v Kyjevské oblasti podle místních úřadů dopadly trosky dronu, které poškodily fasádu a okna, nikoho však nezranily.
Kromě Kyjeva byl letecký poplach vyhlášen také v dalších osmi ukrajinských regionech, napsal ruskojazyčný server BBC.
