Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
Proti směřování země za současné vlády premiéra Roberta Fica a na znamení nesouhlasu s tím, že Fico se loni v prosinci sešel v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, dnes lidé protestovali v Bratislavě. Akci u sídla slovenské vlády zorganizovalo občanské sdružení Mír Ukrajině, které se na Slovensku například loni podílelo na organizaci veřejné sbírky na podporu české iniciativy nákupu munice pro Ukrajinu. Ta již téměř tři roky čelí ruské vojenské invazi.
„Rusko rozpoutalo nejhnusnější válku, ale my jsme Evropa. Slovensko je Evropa,“ řekla z pódia členka sdružení Viera Dubačová. V reakci na nedávnou schůzku Fica s Putinem Dubačová uvedla, že slovenský premiér v Moskvě podal ruku masovému vrahovi a že touto návštěvou Fico zaprodává demokracii na Slovensku a dobré místo země v Evropské unii.
Ke konci loňského roku se zvýšil počet Ukrajinců, kteří jsou ochotni učinit územní ústupky v zájmu míru. Zároveň se snížil podíl těch, kteří jsou kategoricky proti jakýmkoliv ústupkům. Vyplývá to z prosincového průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS). Zatímco v říjnu bylo územní ústupky připraveno učinit 32 procent účastníků průzkumu, v prosinci se tak vyjádřilo 38 procent dotázaných. Naopak za žádných okolností by se v říjnu území nevzdalo 58 procent tázaných Ukrajinců, zatímco ke konci roku jich bylo 51 procent.
Při ruských vzdušných útocích na Ukrajinu zahynuli dva civilisté, oznámily dnes ukrajinské úřady. Jednu oběť si podle nich v noci na dnešek vyžádal v Kyjevské oblasti nálet ruských dronů a druhou raketový útok na Záporožskou oblast. Gubernátor ruské Brjanské oblasti mezitím informoval o jednom mrtvém po ukrajinském útoku na obec blízko hranic.
