Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
Slovensko je podle ruského prezidenta Vladimira Putina připravené hostit rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou. Moskva proti tomu podle něj není. O prohlášení Putina, jehož země už téměř tři roky vede válku proti Ukrajině, dnes informovala agentura Reuters s odvoláním na ruskou agenturu Interfax. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov předtím uvedl, že Moskva nevidí smysl ve slabém příměří, které by konflikt na Ukrajině jen zmrazilo, ale chce právně závaznou dohodu o trvalém míru, která by zajistila bezpečnost Ruska i jeho sousedů.
Slovenský premiér Robert Fico s Putinem jednal v neděli v Moskvě, když svou cestou do Ruska podnikl mezi představiteli západních zemí zcela výjimečný krok. Hovořili spolu o válce na Ukrajině a také dodávkách plynu. Postup Fica tvrdě kritizovaly slovenská opozice, Česko či Ukrajina.
Kyjev nechce prodloužit smlouvu o tranzitu ruského plynu dál do zemí EU po 1. lednu. Mohl by o tom podle slov svých představitelů uvažovat jedině za podmínky, kdyby za něj Rusko dostalo zaplaceno až po válce. Putin dnes vyjádřil přesvědčení, že už není čas podepsat novou dohodu před koncem roku. Ceny plynu v Evropě podle něj porostou.
Počet zraněných po ruském útoku na Nikopol v Dněpropetrovské oblasti vzrostl na osm. Čtyři ženy a dva muže ošetřili před převozem do nemocnice záchranáři a zdravotníci. Zraněné potvrdil i šéf vojenské správy oblasti na středovýchodní Ukrajině Serhij Lysak, podle něhož jsou zranění tří žen ve věku 39, 63, a 64 let vážná. „Je jim poskytována veškerá nezbytná lékařská péče,“ uvedl Lysak. Podle úřadů útok způsobil významné škody na nebytových prostorech.
