Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
Slovenská opozice tvrdě odsoudila dnešní jednání premiéra Roberta Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Kremlu. Strana Progresivní Slovensko (PS) mluví o zradě národních zájmů, Svoboda a Solidarita (SaS) o hanbě. Vládní strany Hlas a Směr-SD se k záležitosti nevyjádřily, píše slovenský tisk. O cestě oficiálně neinformovala ani slovenská vláda.
Roli české vlády v zajištění energetické nezávislosti na Rusku vyzdvihl ve vyjádření pro ČTK v souvislosti s dnešním jednáním slovenského premiéra Roberta Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem český premiér Petr Fiala (ODS).
„Naše zahraniční politika míří opačným směrem než do Ruska, i proto jsme za poslední dva roky přijali řadu opatření, abychom na něm byli energeticky nezávislí a mohli plyn kupovat od spolehlivějších partnerů,“ napsal ČTK Fiala.
Rusko by se v rámci svých hybridních útoků mohlo pokusit ovlivnit parlamentní volby v Německu, které jsou plánovány na konec února. V německých médiích to uvedl ministr obrany a sociálnědemokratický politik Boris Pistorius. Podle něj se Rusko svými aktivitami snaží rozdělit německou společnost a podkopat důvěru ve stát, informovala dnes agentura DPA.
„(Rusky prezident Vladimir) Putin vede hybridní útoky a hlavně Německo je v hledáčku,“ řekl ministr obrany. Podle něj se Německo musí připravit, aby dokázalo takovým útokům čelit. „Popírat hrozbu, protože je pro nás nepohodlná, ji nezmenší, ale naopak zvětší,“ uvedl ministr za SPD, o kterém se jednu dobu spekulovalo jako o možném kandidátovi na kancléře.
