Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
Hlavním vzkazem včerejšího jednání je, že Evropská unie je jednotná a bude podporovat Ukrajinu, jak dlouho to bude potřeba. Po skončení summitu EU v Bruselu se na tom shodli předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Společné tiskové konference se zúčastnil i maďarský premiér Viktor Orbán, který hájil své diplomatické snahy o ukončení války. „Pokud nemůžete najít řešení na bitevním poli, musíte dělat něco jiného. Diplomacie by měla mít přednost před vojenským řešením,“ uvedl Orbán, jehož země tento půlrok předsedala Evropské unii.
Podle Costy je potřeba na Ukrajině dosáhnout „spravedlivého, trvalého míru, žádné kapitulace“ a jen Kyjev si má právo určit, jaký by tento mír měl být a jaké budou podmínky pro vyjednávání“. „Nyní je potřeba posílit Ukrajinu, ať nastane jakýkoli scénář. To bylo naše hlavní dnešní poselství prezidentu Volodymyru Zelenskému,“ uvedl předseda Evropské rady. Podle šéfky EK bude rok 2025 „rozhodujícím rokem“ a Evropská unie by měla dělat vše pro to, aby zajistila, že „Ukrajina zvítězí“.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Severoatlantická aliance (NATO) bude muset Rusko na svých hranicích zadržovat příštích deset až 20 let, myslí si šéf estonské vojenské rozvědky Kaupo Rosin. Uvedl to dnes v rozhovoru s agenturou Reuters.
„Úkolem NATO v příštích deseti až 20 letech bude zadržet Rusko nebo jej odradit od toho, aby nedostalo žádný hloupý nápad tlačit se vojensky na Západ,“ uvedl Rosin. „Myslím, že je to proveditelné, ale je třeba, aby Západ bral tuto otázku vážně a abychom investovali (do obrany),“ dodal.
Estonsko, které je sousedem Ruska a členem obranné aliance, už od začátku války na Ukrajině zdvojnásobilo své výdaje na obranu na 3,4 procenta svého letošního hrubého domácího produktu. To je druhý největší podíl v NATO.
