Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek navštíví Varšavu, kde by měl polským činitelům sdělit podrobnosti o svém víkendovém setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a příštím šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem.
Na jednání vlády to dnes podle serveru Polsat News a agentury Reuters řekl polský premiér Donald Tusk. Mírová jednání by podle něj mohla teoreticky začít ještě tuto zimu. Informace o návštěvě šéfa Elysejského paláce ve Varšavě se objevily v polských médiích už v pondělí, Tusk je nyní podle Polsat News potvrdil.
Podle agentury PAP se Macron setká s Tuskem a také s prezidentem Andrzejem Dudou. „Bude chtít informovat o výsledcích jednání v Paříži,“ řekl Tusk s odkazem na sobotní třístranné rozhovory mezi Macronem, Zelenským a Trumpem ve francouzské metropoli, kde se státníci o víkendu sjeli na slavnostní znovuotevření katedrály Notre-Dame.
Na tři roky do vězení poslal ruský soud devětatřicetiletého muže za poničení plakátů, které vyzývaly Rusy ke vstupu do armády. Informovaly o tom dnes ruská služba BBC a agentura AFP. Muž ze Železnogorsku v Krasnojarském kraji čelil obvinění z toho, že úmyslně znehodnotil 13 náborových plakátů. Železnogorský soud ho shledal vinným z diskreditace ruských ozbrojených sil a zabavil mu i jeho bicykl.
Muž v červnu projížděl městem na kole, když si všiml agitačního plakátu a pořezal ho klíči, popsala BBC, která se odkazuje na informace místního serveru NGS24. Rus poté v likvidaci plakátů po městě pokračoval, během dvou hodin jich stihnul poničit dalších 12. Své jednání vysvětlil nervovým zhroucením, píše portál, podle něhož se odsouzený jmenuje Vladimir.
Muž u soudu mimo jiné uvedl, že několik jeho známých už zemřelo během ruské invaze na Ukrajinu, což mu způsobilo šok. „Matka mě vychovávala sama a stalo se, že mně naučila, že není nic cennějšího než lidský život,“ sdělil u soudu Vladimir, který dále řekl, že měl strach, aby bojovat neposlali i jeho, protože by nedokázal nikoho zabít. Hůře se mu také podle jeho výpovědi bez vojenských zkušeností hledala v Rusku práce.
Poslední kapkou podle něj byly zprávy o korupci mezi ruskými vysoce postavenými vojenskými činiteli. „Nakonec jsem to nevydržel a spontánně jsem proti tomu chtěl protestovat,“ vysvětlit u soudu Vladimir podle NGS24. Ke zničení plakátů se přiznal, škodu ve výši 30.000 rublů (asi 7000 korun) plně uhradil a při vyšetřování spolupracoval. Prokurátor pro něj žádal čtyři roky vězení. Soud ho nakonec poslal za mříže na tři roky a zabavil mu jeho kolo, které označil za „nástroj ke spáchání trestného činu“, píše NGS24.
Ruská FSB viní člověka s ruským a německým občanstvím z pokusu o sabotáž na železnici a německé velvyslanectví v Moskvě má informaci o zadržení údajně německého občana a snaží se k němu získat konzulární přístup, uvedl podle agentur Reuters a AFP zdroj z německého ministerstva zahraničí.
Rusko ale podle tohoto zdroje zachází s lidmi s dvojím občanstvím výhradně jako s Rusy, a proto k nim obecně odmítá konzulární přístup poskytovat. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 v Rusku narostl počet případů obvinění lidí ze sabotáží, vlastizrady nebo terorismu, poznamenala dnes agentura AFP. Mezi obviněnými jsou i občané západních zemí.
