Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
Spojené státy uvalily nové sankce na společnost Gazprombank, která patří mezi největší ruské banky. Oznámilo to dnes americké ministerstvo financí. USA vůči bance použily svůj nejsilnější sankční nástroj v době, kdy prezident Joe Biden s blížícím se koncem svého funkčního období stupňuje opatření proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu, napsala agentura Reuters.
Nový krok podle Reuters v podstatě vyřazuje společnost Gazprombank z bankovního systému USA, zakazuje obchodování banky s Američany a zmrazuje její aktiva v USA. Firmu Gazprombank zčásti vlastní ruská státní plynárenská společnost Gazprom. Ukrajina vyzývala Spojené státy ke zpřísnění sankcí vůči této bance, která dostává platby za plyn od evropských zákazníků Gazpromu, píše Reuters.
Osm vrtulníků systému H-1, které ČR obdrží z USA od americké námořní pěchoty za pomoc Ukrajině, by měly být podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) dodány v letech 2027 až 2028. Ministryně to dnes uvedla ve Sněmovně na dotaz svého předchůdce Lubomíra Metnara (ANO). Česko má v rámci daru dostat z USA dalších šest bojových vrtulníků AH-1Z Viper a dva přepravní vrtulníky UH-1Y Venom, které před dodáním budou modernizovány, aby stavem a vybavením odpovídaly novým strojům.
„Na základě prvotních informací prezentovaných americkou stranou se předpokládá, že vrtulníky budou dodány v letech 2027 až 2028,“ uvedla Černochová. Celkem by pak měla armáda disponovat celkem deseti útočnými a deseti přepravními vrtulníky uvedených typů, dodala.
Podívejte se na nové snímky z ruského útoku na Dnipro.
