Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
Vojenský soud v Moskvě dnes k 16 letům za mřížemi odsoudil studenta Ibragima Orudževa, který podle obžaloby plánoval podpálit budovu vojenské správy, oznámila státní agentura TASS. Odsouzen byl za terorismus, první tři roky si má odpykat ve věznici, zbytek trestu v trestanecké kolonii s přísným režimem. Student se hájil tvrzením, že si jen fotografoval otvírací hodiny úřadu.
Policisté jej zatkli loni v listopadu, když fotografoval u budovy vojenské správy. Orudžev před soudem trval na své nevině a hájil se, že si jen fotografoval otvírací hodiny úřadu, aby se mohl u vojenské správy zaregistrovat a následně se nechat odvést do armády k povinné službě, jak vyžaduje zákon.
Generální státní zastupitelství v Německu dnes podalo obžalobu proti muži, kterého policie letos v dubnu zatkla kvůli podezření, že společně s komplicem chystal sabotážní akce s cílem narušit německou podporu Ukrajině. Deník Süddeutsche Zeitung napsal, že v nynější obžalobě jde ale o to, že se obžalovaný Dieter S. v minulosti zřejmě účastnil bojů na východní Ukrajině po boku proruských separatistů.
Podle německých vyšetřovatelů Dieter S. od prosince 2014 do září 2016 bojoval v jednotkách samozvané Doněcké lidové republiky. Účastnil se podle nich bojů na letišti v Doněcku v zimě 2014/2015 a v červnu 2015 v Marjince. O toto městečko separatisté podporovaní Ruskem sváděli těžké boje s ukrajinskou armádou. Dieter S. je obžalovaný z členství v zahraniční teroristické skupině. Dál bude o případu rozhodovat vrchní zemský soud v Mnichově.
Další obvinění vůči Dieterovi S. se týká toho, že pro ruský stát sháněl informace o vojenské infrastruktuře v Německu a plánoval sabotážní akce. Podle informací listu Süddeutsche Zeitung byl od loňského října v kontaktu se svým někdejším nadřízeným v bojové jednotce proruských separatistů, který měl podle německých vyšetřovatelů vazby na ruské tajné služby. Podle vyšetřovatelů spolu mluvili o tom, kolik cílů v Německu by mohl sledovat. Rozhodli se, že se Dieter S. zaměří na výcvikový prostor americké armády v bavorském Grafenwöhru, kam od začátku celoplošné ruské invaze na Ukrajině přijíždějí na výcvik ukrajinští vojáci.
Ukrajinské úřady postupně aktualizují své údaje k ruskému útoku na město Charkov, kde ve středu pozdě večer zasáhla ruská řízená letecká puma devítipodlažní bytový dům. Útok podle nich nepřežili tři lidé: chlapci ve věku 12 a 15 let a jeden dospělý muž. O osud patnáctiletého Ukrajince panovaly nějakou dobu obavy, když se s ním nedalo spojit. Na 35 lidí utrpělo zranění, napsala stanice BBC.
