Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
Skupina středoevropských zemí přátelských vůči Rusku by se s návratem Andreje Babiše do čela vlády mohla rozrůst o Česko. Uvedl to server Politico, podle nějž další expanze tohoto bloku, do nějž nyní řadí Maďarsko a Slovensko, představuje velký problém pro Evropskou unii.
Parlamentní volby se v Česku uskuteční v roce 2025. K prokremelským lídrům ve střední Evropě počítá Politico maďarského premiéra Viktora Orbána a jeho slovenský protějšek Roberta Fica.
„Babiš, miliardář a politický chameleon, je sice méně ideologicky zakotvený než Orbán nebo Fico, ale svou stranu přiklonil pevně doprava a opakuje rétoriku svých kolegů v Maďarsku a na Slovensku,“ uvádí Politico s tím, že Babiš například podobně jako před ním Fico signalizuje omezení pomoci Ukrajině.
Představitelé skandinávských zemí dnes v Reykjavíku na zasedání Severské rady jednali o ochraně životního prostředí, o migraci či kriminalitě gangů. Letos poprvé se sešli nejen jako partneři, ale také jako spojenci v rámci Severoatlantické aliance, uvedl na tiskové konferenci švédský premiér Ulf Kristersson. Před premiéry vystoupil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který poděkoval za podporu v boji proti ruské invazi a hovořil o národní identitě či potřebě návratu unesených ukrajinských dětí. Odpoledne budou všichni společně jednat o tom, jak zvýšit vojenský a politický tlak na Rusko.
Zelenskyj vyzdvihl dlouhou historii Islandu a jeho parlamentu a čas, který měl tento národ na utváření vlastní identity a historie. Uvedl, že také Ukrajinci by si zasloužili čas na budování vlastních hodnot a kultury, aniž by tento proces narušovalo Rusko se svou válkou a snahou zničit Ukrajince.
„Nesmíme zapomínat na desetitisíce ukrajinských dětí unesených do Ruska,“ uvedl Zelenskyj s tím, že tyto děti přišly nejen o rok či dva svobody, ale také o cenný čas strávený s rodinou a blízkými ve vlasti, o vzpomínky i o část budoucnosti. „Mazání jejich identit Ruskem je genocidou identity,“ uvedl rovněž Zelenskyj.
Rumunsko chystá zákon umožňující sestřelovat bezpilotní prostředky, které nelegálně naruší jeho vzdušný prostor. Příslušnou právní úpravu představilo ministerstvo obrany v Bukurešti, hlasovat se o ní bude v parlamentu, informovala dnes agentura Reuters. Na Rumunsko, které má s Ukrajinou společnou hranici dlouhou 650 kilometrů, v uplynulém roce opakovaně dopadly trosky ruských dronů, které útočily na ukrajinskou přístavní infrastrukturu.
