Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
Většina Němců si přeje, aby kancléř Olaf Scholz zatelefonoval ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění institutu YouGov, který zadala a dnes zveřejnila agentura DPA. Německá média v posledních týdnech spekulovala, že se Scholz chystá do Moskvy zavolat. Průzkum byl zveřejněn v den, kdy do Berlína dorazí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Scholz a Putin si naposledy telefonovali 2. prosince 2022, tedy v závěru roku, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, a rozpoutalo tak největší ozbrojený konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Aby německý kancléř ruskému prezidentovi opět zavolal, by si podle průzkumu YouGov přálo 59 procent dotázaných Němců. Proti se jich vyslovilo 26 procent, 15 procent se nevyjádřilo. Obzvlášť si nový kontakt Scholze s Putinem přejí lidé na východě Německa (68 procent).
„Vlastenectví a zisky podněcují na Ukrajině zájem o válečné dluhopisy,“ uvedla agentura Reuters. Potřeba nákupu domácích dluhopisů je v konfliktu, který trvá už více než dva a půl roku, stále naléhavější. Rostoucí náklady na financování odporu proti ruské invazi zanechaly v ukrajinských financích obrovskou díru. Do konce roku bude vláda potřebovat dalších 12 miliard USD (zhruba 278 miliard Kč) na financování svého obranného sektoru.
„Zájem občanů o domácí státní dluhopisy prudce vzrostl,“ sdělilo ukrajinské ministerstvo financí agentuře. Investice od fyzických osob do začátku října vzrostly podle ministerstva na 71,2 miliardy hřiven (40 miliard Kč) z 25,5 miliardy hřiven (14,3 miliardy Kč) v únoru 2022. Celkově se individuální investoři podílejí na portfoliu domácích státních dluhopisů více než čtyřmi procenty.
Vojenská správa Kyjevské oblasti mezitím informovala, že ukrajinská protivzdušná obrana v noci ze čtvrtka na dnešek sestřelila všechny drony, které ruská armáda z různých směrů vypustila na Kyjev. Nálet na ukrajinské hlavní město údajně trval více než tři hodiny. Materiální škody nebo oběti zatím nebyly hlášeny.
