Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
Britský výrobce spotřebního zboží Unilever dokončil prodej své ruské divize firmě Arnest Group, což je ruský výrobce parfémů, kosmetiky a výrobků pro domácnost. Firma to dnes oznámila v tiskové zprávě. Podmínky transakce nebyly zveřejněny. Prodej zahrnuje všechny obchodní aktivity a čtyři továrny Unileveru v Rusku a týká se i podnikání v Bělorusku.
Odchod Unileveru z Ruska byl jedním z nejdůležitějších rozhodnutí generálního ředitele Heina Schumachera, uvedla agentura Reuters. Ten v prvním roce od nástupu do funkce dohlížel na plán oddělit podnikání se zmrzlinou, propustit 7500 zaměstnanců a zaměřit se na 30 důležitých značek s cílem zastavit roky slabých výsledků. Unilever působí ve více než 190 zemích světa.
Ukrajinský parlament schválil návrh zákona o zvýšení válečných daní. Ruskem napadená země potřebuje více peněz, aby udržela v chodu svou ekonomiku a pokryla zvýšené výdaje na obranu. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Jednotlivcům se daně od letošního roku zvednou ze stávajících 1,5 procenta na pět procent. Více odvedou i firmy a banky. Členové parlamentu návrh zákona schválili ve druhém čtení. Pro jich hlasovalo 247 ze 450.
Ukrajinská vláda v červenci zvýšila vojenské výdaje o 500 miliard hřiven (278 miliard Kč) změnou zákona o státním rozpočtu na rok 2024. Nyní schválené zvýšení daní nemusí stačit na pokrytí výpadku rozpočtu na obranu, píše agentura Bloomberg.
Nejméně čtyři raněné, včetně jednoho dítěte, a téměř tři desítky poškozených obytných domů si dnes ráno vyžádal ruský útok na Záporoží, správní středisko stejnojmenné oblasti na jihovýchodě Ukrajiny. Uvedl to na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na místní úřady a záchranáře. Dva zraněné si vyžádal nálet ruského dronu na město Kryvyj Rih, kde poškodil pětipodlažní dům, uvedl šéf oblastní správy Serhij Lysak. V Oděse, zasažené ve středu večer ruskými raketami, počet obětí dnes stoupl na sedm.
„Dnes ráno v nemocnici zemřel šestačtyřicetiletý pracovník přístavu. Lékaři udělali vše, co bylo v jejich silách, ale zranění byla příliš těžká,“ napsal dnes k incidentu v Oděse šéf oblastní správy Oleh Kiper na sociální síti telegram.
Ze zasaženého domu ve městě Kryvyj Rih se podle Lysaka podařilo záchranářům vyprostit sedm lidí, včetně jednoho dítěte. Dalších 26 obyvatel bylo evakuováno do bezpečí. Zraněna byla žena ve věku 82 let a dvaašedesátiletý muž.
