Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
Vězeňská služba ČR chce darovat válkou zasažené Ukrajině pět speciálních autobusů a jedno eskortní vozidlo. Darem chce posílit obranyschopnost Ukrajiny. Záměr ve středu projedná vláda. Žádost o materiální pomoc v podobě transportní techniky zaslalo ukrajinské ministerstvo spravedlnosti prostřednictvím ukrajinského velvyslanectví v Česku.
„Předmětná vozidla jsou plně provozuschopná. Darováním výše uvedené techniky nedojde k ohrožení plnění zákonných úkolů Vězeňské služby České republiky,“ shrnulo v předkládací zprávě k návrhu české ministerstvo spravedlnosti.Podmínkou darování je, že Ukrajina techniku využije pro potřeby svého ministerstva spravedlnosti nebo bezpečnostních sborů. Přepravu vozidel do místa převzetí bezplatně zajistí česká vězeňská služba.
Při ruském vzdušném útoku na nemocnici ve městě Sumy na severu Ukrajiny zahynulo šest lidí, oznámil na telegramu ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. Ruské invazní síly podle něj udeřily na zdravotnické zařízení dvakrát: při prvním útoku zahynul jeden člověk, a když na místo dorazili záchranáři, následoval další úder. Moskva se k těmto informacím zatím nevyjádřila. Už při prvním úderu bylo podle Klymenka poničeno několik pater nemocnice. „Začala evakuace pacientů a personálu. Na místo dorazili záchranáři a policisté, aby lidem pomohli. Při evakuaci nemocných nepřítel udeřil znovu,“ uvedl ministr. V současné době podle něj ukrajinské úřady evidují šest mrtvých včetně jednoho policisty.
Válka na Ukrajině podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany spěje do kulminačního bodu. Obě strany podle něj nyní jen hledají možnosti, jak získat výhody, s nimiž by mohly argumentovat při jednáních o ukončení konfliktu, řekl odborník ČTK.
„Ze strategického hlediska i z hlediska historických zkušeností, které známe z minulých konfliktů, válka na Ukrajině spěje do takzvaného kulminačního bodu, jenž neznamená nic jiného než to, že obě strany zasednou k mírovým jednáním o ukončení konfliktu. Co bude představovat trumfy obou stran pro dosažení diplomatických cílů, je zatím věc poměrně jasná. Nejasné je v tuto chvíli to, kdo bude prostředníkem pro vedení těchto jednání,“ míní Petráš.
