Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
Ruské jednotky zaútočily dronem na vesnici Kindijka v Chersonské oblasti a zranily 55letého muže, který se nacházel na svém dvoře. Informovala o tom na Facebooku tisková služba Chersonské oblastní vojenské správy. „Kolem 10:00 byl v Kindijce zraněn místní obyvatel v důsledku útoku ruského dronu,“ uvádí se v prohlášení. „Oběť utrpěla zranění způsobené výbušninou a střepinové zranění dolní končetiny. Muž byl hospitalizován,“ informovala agentura Ukrinform.
Ruský exministr obrany a tajemník tamní rady bezpečnosti dorazil na návštěvu Severní Koree. Přijal ho i tamní diktátor Kim Čong-un. „Během Šojguovy návštěvy Pchjongjangu došlo k věcné výměně názorů na celou řadu otázek dvoustranné i mezinárodní agendy,“ sdělila novinářům rada.
Agentura AP v souvislosti s vyhoštěním diplomatů z Ruska citovala britského premiéra Keira Starmera, který je nyní na návštěvě Washingtonu a který řekl, že Británie „nehledá žádný konflikt s Ruskem“.
„Rusko nelegálně napadlo Ukrajinu. Rusko by mohlo tento konflikt okamžitě ukončit,“ řekl Starmer, který má s prezidentem Joem Bidenem jednat mimo jiné o ukrajinské žádosti povolit nasazení Západem dodaných zbraní proti cílům v hloubi Ruska. „Ukrajina má právo se bránit a my samozřejmě naprosto plně podporujeme právo Ukrajiny na sebeobranu. Jak víte, poskytujeme kapacity pro výcvik. Ale neusilujeme o žádný konflikt s Ruskem, to ani v nejmenším není naším záměrem,“ řekl britský premiér novinářům.
