Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
Americká televize CNN zveřejnila údajnou popravu ukrajinských zajatců ruskou armádou. Video má pocházet z dronu. K válečnému zločinu mělo dojít u města Pokrovsk v Doněcké oblasti, kde momentálně zuří prudké boje. „Tento postup ruských vojáků je podle našich informací schválený přímo Kremlem,“ řekl CNN generální prokurátor Ukrajiny Andrij Kostin. Jeho úřad prý vyšetřuje již 28 takových činů od začátku plnohodnotné invaze. Zemřít mělo tímto způsobem nejméně 62 ukrajinských vojáků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se na základně Ramstein setkal i s americkým ministrem obrany Lloydem Austinem. „Diskutovali jsme o obsahu nově oznámeného balíčku na podporu obrany ve výši 250 milionů dolarů a o dalších obranných potřebách Ukrajiny,“ řekl po jednání Zelenskyj. Je to podle něj klíčem k úspěchu na bojišti.
„Tento balíček přinese více kapacit, které budou odpovídat vyvíjejícím se požadavkům Ukrajiny, včetně dodatečné podpory ukrajinské protivzdušné obrany a dělostřelectva,“ komentoval Austin.
Šedesát europoslanců včetně sedmi Čechů vyzvalo šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella k vytvoření většího tlaku na členské státy EU, aby zrušily omezení vztahující se na používání zbraní dodávaných Ukrajině. Podle dopisu, za kterým stojí čeští europoslanci Jan Farský a Danuše Nerudová (STAN) z lidovecké frakce EPP a lotyšský europoslanec Ivars Ijabs z liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe), by měla mít Ukrajina právo zasahovat legitimní vojenské cíle na ruském území.
Josep Borrell širší možnost využívání poskytnuté zbrojní techniky podporuje. Ukrajinci podle něj musí mít možnost mířit na místa, odkud je Rusové bombardují a ostřelují. Omezení zavedla například Itálie, naopak země jako Česko, Švédsko či Nizozemsko Kyjev rovněž podporují a pro využití jimi dodaných zbraní nestanovují žádné podmínky.
Z českých europoslanců dopis kromě Nerudové a Farského podepsali ještě jejich kolegové z lidovecké frakce Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) a Ondřej Kolář (TOP 09) a tři europoslanci z konzervativní frakce ECR Ondřej Krutílek, Alexandr Vondra a Veronika Vrecionová (ODS).
