Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
V Rusku dnes registrují hromadný výpadek videoserveru YouTube, jehož provozovatelem je společnost Google z americké technologické skupiny Alphabet. Uvedla to agentura Reuters, která se odvolává na internetovou monitorovací službu Sboi.rf. Podle ní se uživatelé k serveru připojili pouze přes zahraniční vzdálené připojení VPN.
Po celém Rusku jsou hlášeny tisíce závad. Ani reportéři agentury Reuters v Rusku se k YouTube nedokázali připojit. Webové stránky nicméně zůstaly dostupné prostřednictvím některých mobilních zařízení, dodala agentura.
V posledních týdnech se rychlost stahování dat z webu YouTube výrazně snížila, z čehož ruští zákonodárci obviňují vlastníka YouTube. Google to odmítá.
Ruské úřady pokračují v rozšiřování kontroly státu nad klíčovými odvětvími ekonomiky. Po vyvlastnění železáren, největšího výrobce těstovin, firem zabývajících se lovem krabů na Dálném východě a tří největších výrobců alkoholu toto takzvané měkké znárodňování postihlo největšího přepravce nákladů po železnici PGK, upozornil server The Moscow Times, který ruské úřady nedávno v Rusku zakázaly.
Řízení společnosti PGK podle zdrojů deníku Kommersant převzala státní banka VTB, za jejíž úvěr firma ručila svými 70.000 vagony. Do loňského listopadu firma patřila miliardáři Vladimiru Lisinovi, který býval svého času nejbohatším Rusem. Pak ale firmu v hodnotě bezmála tří miliard dolarů (přes 69 miliard Kč) koupila málo známá akciová společnost Avrora Invest, která podle The Moscow Times patří Timuru a Ruslanu Babajevovým, synům někdejšího viceprezidenta státních drah Salmana Babajeva. To, že o firmu přišli, může podle zdrojů listu souviset s tím, že nesplnili sliby, které ohledně transakce dali investorům, včetně VTB.
Podle provozovatele GTS dnes tranzit ruského plynu přes Ukrajinu klesl kvůli slabšímu zájmu o šest procent na 37,25 milionu metrů krychlových.
