Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
Americký novinář Evan Gershkovich v žádosti o milost požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o rozhovor. V článku o propuštění svého dopisovatele z ruského vězení to napsal deník The Wall Street Journal (WSJ). Gershkovich je jedním ze tří amerických občanů, které Rusko propustilo z vězení v rámci čtvrteční výměny vězňů se západními zeměmi. Mluvčí Kremlu Dimitrij Peskov rozhovor zcela nevyloučil.
Před svým propuštěnímGershkovich musel podle WSJ vyplnit oficiální žádost o milost, která je adresována ruskému prezidentovi. Součástí formuláře je i část, kam může vězeň uvést svůj komentář. Právě tam Gershkovich napsal svou žádost o rozhovor s Putinem.
„Pokud takovou žádost dostaneme - posoudíme ji,“ řekl podle agentury TASS Peskov ohledně Gershkovichově žádosti. Podle mluvčího však Putin dostává řadu žádostí o rozhovor ze strany zahraničních médií.
Rusko-španělský novinář Pablo González, který byl propuštěn v rámci výměny vězňů mezi Ruskem a Západem, se chce vrátit do Španělska. Podle agentury EFE to po propuštění řekl jeho advokát Gonzalo Boye. González, který vystupuje i pod svým ruským jménem Pavel Rubcov, byl předán ve čtvrtek Rusku. Dnes jeho propuštění uvítaly španělské asociace novinářů i španělská vicepremiérka Yolanda Díazová.
González je potomkem antifašistických bojovníků, kteří emigrovali do Sovětského svazu po nástupu diktatury Franciska Franka. Podle španělského tisku se narodil v Moskvě a jeho otec nadále v Rusku žije. González se však před několika lety usadil v Baskicku. V únoru 2022, jen pár dní po začátku války na Ukrajině, ho polské úřady zadržely, protože se domnívaly, že vyvíjel špionáž ve prospěch Ruska.
Podle Gonzálezova advokáta se jeho klient chystá vrátit do Španělska. Nějakou dobu však zůstane v Rusku, kde se podrobí lékařským prohlídkám a setká se s rodinou.
Děti ruského páru odsouzeného ve Slovinsku za špionáž, který byl součástí čtvrteční rozsáhlé výměny vězňů mezi Ruskem a Spojenými státy, nevěděly, že jsou Rusové. Dnes to podle agentur řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Děti Arťoma a Anny Dulcevových „zjistily, že jsou Rusové, až když letadlo odstartovalo z Ankary“, řekl dnes Peskov. Dodal, že si děti myslely, že jsou Argentinci, a dodal, že nemluví rusky.
