Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
Ukrajinské zpravodajské služby se podílely na smrtícím přepadení žoldnéřů ruské Wagnerovy skupiny v Mali, ke kterému se přihlásili povstalečtí Tuaregové. Uvedl to mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky HUR Andrij Jusov. Povstalci o víkendu uvedli, že během dvou dnů bojů u hranice s Alžírskem zabili a zranili desítky malijských vojáků i wagnerovských žoldnéřů včetně velitele Sergeje Ševčenka. Informaci pak v pondělí potvrdila Wagnerova skupina.
„Povstalci obdrželi potřebné informace a nejenom informace, které umožnily provést proti ruským válečným zločincům úspěšnou vojenskou operaci,“ uvedl podle serveru Suspilne Jusov. Další podrobnosti, například zda se do bojů v africké zemi zapojili ukrajinští vojáci, odmítl sdělit.
Server Kyiv Post v pondělí zveřejnil fotografii, na které jsou podle něj povstalci držící ukrajinskou vlajku. Pravost snímku ale nelze nezávisle ověřit.
Ve středu se v Praze uskuteční setkání členů ukrajinské třetí samostatné útočné brigády s krajany. Cílem akce má být podle organizátorů neformální diskuse o vývoji války i budoucnosti Ukrajiny. Třetí útočná brigáda se zformovala na konci roku 2022 z veteránů pluku Azov, spadá pod pozemní síly ukrajinské armády.
Setkání je součástí „tour po Evropě“ třetí útočné brigády, minulý týden její členové navštívili Polsko. Podobné akce se měly konat také v Německu, Nizozemsku a Belgii. Organizátoři je ale zrušili, rozhodnutí vysvětlili bezpečnostními důvody. V pátek 2. srpna by měli příslušníci brigády přijet do Vilniusu.
Pluk Azov se původně zformoval jako dobrovolnická jednotka v roce 2014, jeho cílem byl boj proti Ruskem podporovaným separatistům na východě Ukrajiny. Bojovníky tehdy čerpala zejména z řad krajně pravicových kruhů. Po začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se brigáda snažila změnit svůj veřejný obraz tím, že se zbaví kontroverzí ohledně svého ultranacionalistického původu a bude se prezentovat jako efektivní bojová síla.
Na pražském Žižkově otevřelo první ukrajinské knihkupectví v České republice. Každý den si zde zájemci mohou koupit knihy v ukrajinském nebo běloruském jazyce. Majitelé nabízejí publikace všech žánrů. Ukrajinci žijící v České republice mají o produkci knihkupectví zájem, na jeho účtu na instagramu se za tři týdny objevilo téměř 5000 sledujících. ČTK to sdělili spolumajitelé knihkupectví Andrij Nosač a Oleksandr Salfetnikov.
Vzhledem k ruské agresi má nyní v Česku dočasnou ochranu na 350.000 uprchlíků z Ukrajiny, celkem žije na území ČR podle údajů ministerstva vnitra přibližně půl milionu Ukrajinců.
