Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
Vážení čtenáři, pro tuto chvíli on-line zprávy k Ukrajině končí. Pokračují zase od rána, dobrou noc.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonu varoval nového íránského prezidenta Masúda Pezeškjána, že by Teherán neměl pokračovat ve své podpoře „destabilizujících aktérů“. Konkrétně pak kritizoval íránskou podporu šíitského hnutí Hizballáh, které zaútočilo na Izrael a také podporu Moskvy v její útočné válce vedené proti Ukrajině. Podle agentury AFP o tom dnes informoval Elysejský palác.
Reformní kandidát Pezeškján vyhrál 5. července předčasné prezidentské volby vyhlášené po úmrtí prezidenta Ebrahíha Raísího při nehodě vrtulníku. Ve svém prvním projevu po zvolení Pezeškján vyzdvihl přátelství své země s Ruskem a Čínou a dodal, že Írán bude rozšiřovat vztahy se svými sousedy a povede konstruktivní dialog s Evropou.
Mezi Polskem a Maďarskem vypukla o víkendu diplomatická roztržka, píše agentura AP. Nejprve maďarský premiér Viktor Orbán obvinil Varšavu z pokrytecké politiky ohledně Ruska. Náměstek polského ministra zahraničí Wladyslaw Teofil Bartoszewski v reakci prohlásil, že Orbán by měl vstoupit do unie s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Maďarsko by podle něj mohlo vystoupit ze západních uskupení.
Diplomatický střet podle AP odhaluje napětí v Evropě ohledně toho, jak jednat s Ruskem, které vede válku proti Ukrajině. Polsko je - podobně jako většina evropských zemí - věrným spojencem napadené Ukrajiny. Nacionálně konzervativní maďarský ministerský předseda je naopak všeobecně považován za člověka, který má ze všech lídrů Evropské unie nejvřelejší vztahy s Kremlem. Polská vláda Maďarsko za jeho postoj otevřeně kritizuje.
„Poláci provádějí nejvíce svatouškovskou a nejvíce pokryteckou politiku v celé Evropě. Morálně nás poučují, kritizují nás za naše ekonomické vztahy s Ruskem, a přitom s Rusy obchodují a nepřímo nakupují ropu a řídí s ní polskou ekonomiku,“ řekl Orbán. Jeho slova vyvolala odmítavou reakci náměstka polského ministra zahraničí Bartoszewského, který prohlásil, že Varšava s Ruskem neobchoduje. „Na rozdíl od premiéra Orbána, který je na pokraji mezinárodního společenství - jak v Evropské unii, tak v NATO,“ uvedl polský diplomat. Polsko bylo kdysi závislé na ruských energetických zdrojích, ale několik let pracuje na tom, aby se od ruské ropy a plynu odpoutalo, píše AP. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 se Varšava rozhodla ukončit dovoz ruské ropy.
