Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
Ruský ministr obrany Andrej Belousov v telefonátu před dvěma týdny varoval svůj americký protějšek Lloyda Austina před údajnou tajnou ukrajinskou operací proti Rusku. Napsal to dnes list The New York Times (NYT) s odkazem na tři nejmenované činitele. Belousov s Austinem hovořil 12. července, uvedl tehdy Pentagon s tím, že telefonát iniciovala ruská strana, což média označila za vzácnou událost. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 spolu totiž vrcholní představitelé obrany hovořili pouze pětkrát a téměř vždy z iniciativy Spojených států.
Předmětem telefonátu z poloviny tohoto měsíce bylo podle NYT varování, že Ukrajina chystá neupřesněnou „tajnou operaci“ proti Rusku se souhlasem Američanů. Belousov se Austina ptal, zda o tom Pentagon ví a upozornil, že podobné kroky by vedly k dalšímu napětí mezi Washingtonem a Moskvou.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) s delegací navštívila Ukrajinu. Při třídenní cestě uctila památku československých legionářů a vojáků padlých v druhé světové válce, připomněla také oběti vojáků z českých zemí bojujících v rakousko-uherské armádě. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo obrany. Černochová návštěvu zakončila pietní akcí u zborovské mohyly, místa spojeného s počátkem československých legií na východní frontě.
„Navštívili jsme místa, která jsou úzce spojena s našimi vojáky z první i druhé světové války. Oběti obou velkých válek a hrdiny z východní fronty je potřeba si připomínat i v souvislosti s právě probíhající nesmyslnou agresí putinovského Ruska,“ uvedla Černochová. Uctila i památku ukrajinských vojáků padlých v poslední době. Se zástupci místních samospráv mluvila o možné humanitární pomoci před nadcházející zimou, poděkovala jim za péči o české válečné hroby.
„Jednotky Centrálního vojenského okruhu aktivně osvobodily obec Lozovatskoje,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany. To ve svých hlášeních opakovaně hovoří o „osvobození“, ačkoliv jeho invazní jednotky operují na ukrajinském území. Použilo při tom také ruský název obce Lozuvatske , která podle satelitních snímků čítá několik málo domů a leží zhruba 35 kilometrů severozápadně od Doněcku.
Ruská armáda podle analytiků projektu DeepState, zřejmě blízkého ukrajinské armádě, rovněž obsadila o něco větší obec Vovče, asi čtyři kilometry jihozápadně od Lozuvatske, a postoupila u ještě jižněji položené Jasnobrodivky. Z mapy zveřejněné na telegramu vyplývá, že se Rusko snaží postoupit v okolí Vovče v pěti směrech, napsala agentura Unian.
