Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
Maďarský premiér Viktor Orbán v dopise evropským lídrům předestřel svůj plán, jak dospět k míru na Ukrajině. Jeho poradce Balázs Orbán to řekl maďarskému provládnímu webu Magyar Nemzet. Podrobnosti premiérova plánu ale nezveřejnil.
Maďarský premiér od začátku července, kdy Budapešť převzala předsednictví v Radě EU, uskutečnil několik cest, které označil za „mírové mise“. Kromě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Kyjevě navštívil také v Moskvě ruského prezidenta Putina. Představitelé sedmadvacítky se od cesty okamžitě distancovali, když uvedli, že politika „appeasementu“ Putina nezastaví, a zdůraznili, že neměl mandát EU.
Politický ředitel v úřadu maďarského premiéra Balázs Orbán v rozhovoru s Magyar Nemzet uvedl, že plán Budapešti je postaven na „realistickém posouzení situace, realistických cílech a realistickém harmonogramu“. V rozhovoru také vyjádřil přesvědčení, že pokud chce Evropa mír a ukončení krveprolití, musí změnit své směřování. Zatím jsou podle něj představitelé Evropy i administrativa amerického prezidenta Joea Bidena „pro pokračování války“. Ochotny usilovat o mír jsou naopak Čína, Turecko a také republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump, uvedl v rozhovoru Balázs Orbán.
Zelenskyj na dnešní tiskové konferenci hovořil i o svých plánech na další mírový summit, který by navázal na první červnové setkání ve Švýcarsku. Toho se účastnili zástupci z 92 zemí, Rusko mezi nimi ale nebylo.
„Myslím si, že ruští představitelé by se toho druhého summitu měli zúčastnit,“ řekl ukrajinský prezident. Do listopadu chce mít hotový mírový plán, aby se následně mohlo konat další kolo jednání.
Zelenskyj dnes také odsoudil cestu maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy, kde jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o urovnání konfliktu na Ukrajině. Ten rozpoutalo Rusko v únoru 2022. Orbán předtím navštívil poprvé od vypuknutí války v únoru 2022 i Kyjev.
Současná dodávka stíhaček F-16 Ukrajině nebude stačit na obranu před ruským letectvem. Podle ukrajinských médií to dnes na tiskové konferenci uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj. Prezident mluvil i o plánech na další mírový summit a poprvé řekl, že by se jednání měli zúčastnit i ruští představitelé, napsala agentura AFP.
Zelenskyj potvrdil, že Ukrajina během léta obdrží „určitý počet stíhacích letounů“, další pak do konce roku. Jejich dodávky slíbily Belgie, Dánsko, Norsko a Nizozemsko. Americký ministr zahraničí Antony Blinken na okraj summitu NATO ve Washingtonu minulý týden uvedl, že část letounů už je na cestě na Ukrajinu.
„Nemůžu vám říct, kolik letadel to bude. Ale nebude jich dost... Určitě nás posílí, ale bude jich dost na to, abychom se vyrovnali ruské letce? Nemyslím si,“ řekl dnes Zelenskyj. Stíhací letouny západní výroby patří mezi hlavní vojenskou techniku a vybavení, které Ukrajina žádá od svých spojenců pro obranu proti ruským invazním vojskům.
