Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
Německý zbrojní koncern Rheinmetall dostal největší zakázku za dobu své existence. Německá armáda s ním uzavřela rámcovou smlouvu na dělostřeleckou munici až za 8,5 miliardy eur (téměř 212 miliard Kč).
Počet objednaných nábojů, které mohou být vystřeleny na vzdálenost 40 kilometrů a mají ráži 155 milimetrů, nebyl upřesněn. Podle agentury DPA pravděpodobně půjde o několik milionů. Vyrábět se budou především v Unterlüssu v Dolním Sasku.
Munice má naplnit relativně prázdné sklady Bundeswehru a velká její část má směřovat také na Ukrajinu. Země napadená Ruskem již dodávky munice z Německa obdržela a další dodávky mají v budoucnu následovat.
Spojené státy poskytnou 5,28 milionu dolarů (zhruba 120 milionů korun) pro mezinárodní organizace podporující uprchlíky z Ukrajiny a komunity, které jim v Česku pomáhají. Informovalo o tom dnes americké velvyslanectví v Praze. Částka je součástí humanitární pomoci ve výši 379 milionů dolarů (8,8 miliardy korun), kterou USA letos poskytnou na pomoc při řešení naléhavých potřeb uprchlíků, vnitřně vysídlených osob a komunit zasažených ruským útokem na Ukrajinu.
„Spojené státy jsou hrdé na to, že mohou podporovat práci mezinárodních a místních organizací v České republice. Od té doby, co Rusko zahájilo svou nevyprovokovanou a neospravedlnitelnou válku, je Česká republika regionálním lídrem v podpoře ukrajinských uprchlíků,“ poznamenal velvyslanec USA v ČR Bijan Sabet. „Naše pokračující partnerství s mezinárodními organizacemi a Českou republikou odráží společné odhodlání pomáhat těm, kterých se dotkla ruská invaze na Ukrajinu,“ dodal.
Rumunsko daruje Ukrajině jeden ze svých dvou funkčních raketových systémů Patriot pod podmínkou, že jej spojenci nahradí podobným systémem protivzdušné obrany, uvedla bukurešťská Nejvyšší rada národní obrany (CSAT), které předsedá prezident Klaus Iohannis.
„Tento klíčový příspěvek posílí náš vzdušný štít a pomůže nám lépe chránit náš lid a klíčovou infrastrukturu před ruským vzdušným terorem,“ děkoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v příspěvku na síti X.
Rozhodnutí darovat systém Patriot Rumunsko učinilo „s ohledem na výrazné zhoršení bezpečnostní situace Ukrajiny v důsledku neustálých a masivních útoků Ruska na civilní obyvatelstvo a civilní infrastrukturu, jakož i na regionální dopady, včetně důsledků pro bezpečnost Rumunska,“ uvedla CSAT v prohlášení.
