Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
USA záměrně zdržují výcvik ukrajinských pilotů na letounech F-16, což povede k tomu, že bude méně vycvičených pilotů než stíhaček, řekla ukrajinská poslankyně Oleksandra Ustinová deníku Times.
Estonský soud poslal do vězení na šest let a tři měsíce bývalého profesora prestižní univerzity ve městě Tartu Vjačeslava Morozova, kterého shledal vinným ze špionáže. Informovaly o tom dnes agentury AP a Reuters. Estonská bezpečnostní policie (KaPo) podle stanice ERR vinila Morozova, jenž je ruským občanem, ze spolupráce s ruskými tajnými službami.
Estonské bezpečnostní složky zatkly Morozova na začátku ledna a obvinily ho mimo jiné ze shromažďování informací o vnitřní, obranné a bezpečnostní politice Estonska či o vztazích se spojenci nebo sociální soudržnosti. Ředitel KaPo Margo Palloson tehdy ERR řekl, že univerzity jsou považovány za cíle, neboť mají přístup k údajům, které mohou pomoci ruským tajným službám lépe se zaměřit na estonskou společnost či instituce.
Švýcarské úřady vyšetřují ruského diplomata, který čelí podezření, že si chtěl nezákonně opatřit zbraně a nebezpečné látky. Informoval o tom švýcarský deník Tages-Anzeiger a podle agentury DPA dnes švýcarské spolkové státní zastupitelství potvrdilo, že v této souvislosti požádalo vládu o souhlas se stíháním politického trestného činu. Státní zastupitelství a policie už v rámci „zajišťovacích opatření“ provedly domovní prohlídky, sdělil úřad DPA.
Podle Tages-Anzeiger se vyšetřování soustřeďuje na diplomata, který je akreditovaný na ruském velvyslanectví v Bernu. Tento údajný agent se dostal do podezření jen několik týdnů před víkendovým švýcarským summitem o míru na Ukrajině. Mezi delegacemi ze stovky zemí a organizací bylo 57 hlav států a šéfů vlád, ale nikdo z Ruska, které na jednání nebylo pozváno.
