Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
V německé metropoli dnes začíná dvoudenní konference o obnově Ukrajiny, která už přes dva roky čelí ruské invazi. Rokování, na které v pondělí večer dorazil prezident Volodymyr Zelenskyj, zahájí projevem spolkový kancléř Olaf Scholz. Českou delegaci povede ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), který se na okraj zasedání setká s ukrajinskou vicepremiérkou Olhou Stefanišynovou.
Na konferenci se sejde zhruba 2000 zástupců politiky, hospodářství a mezinárodních organizací z asi 60 zemí, aby projednali možnosti rekonstrukce a modernizace Ukrajiny a posílení její hospodářské stability.
Německé ministerstvo zahraničí předem oznámilo, že během konference podepíše Kyjev se zahraničními partnery vícero dohod o obnově. Evropská komise a německá diplomacie podepíší memorandum o zvýšení finanční podpory takzvaného integrovaného centra pro Ukrajinu na 75 milionů eur. Centrum je součástí stabilizační platformy SPF německého ministerstva zahraničí, která slouží ke koordinaci pomoci ve válkou postižených regionech. V minulosti iniciativa zajistila odminovací vybavení pro ukrajinské pyrotechniky.
Zelenskyj po příjezdu do Německa uvedl, že prioritou pro něj budou opatření týkající se ukrajinského energetického sektoru, který poničily opakované ruské útoky. Při jednání se Scholzem se chce zaměřit na pokračující vojenskou podporu a koordinaci postojů před mírovou konferencí, kterou koncem týdne hostí Švýcarsko.
V hornaté oblasti ruské Severní Osetie havaroval ruský bombardér Su-34. Při nehodě zemřeli všichni členové posádky, informovala agentura TASS s odkazem na ruské ministerstvo obrany. "Předběžnou příčinou letecké nehody je technická závada," uvedlo ministerstvo. Letoun podle něj havaroval v odlehlé oblasti při plánovaném výcvikovém letu.
"Na zemi nejsou škody. Posádka zahynula," stojí v prohlášení.
Severoosetské úřady následně agentuře TASS sdělily, že na palubě byli dva piloti. Bombardér Su-34 je nadzvukový dvoumístný stíhací letoun určený pro boj za každého počasí. Ruská armáda je využívá i v boji na Ukrajině, kam její vojáci vpadli v únoru 2022.
„Na konci dubna bylo v Česku cca 345 000 ukrajinských uprchlíků s tzv. dočasnou ochranou, což je nejnižší počet od loňského května,“ tweetuje Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ve svém pravidelném hlášení o radiační situaci na Ukrajině (zůstává normální).
