Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
Město Hradec Králové připravuje pomoc partnerskému městu Černihiv na Ukrajině, kde po středečním ruském raketovém útoku zemřelo 18 lidí a 78 lidí bylo zraněno. Hradecká radnice již kontaktovala zástupce černihivského úřadu s nabídkou pomoci.
Hradec Králové uzavřel partnerství s Černihivem v roce 2010, ovšem města spolupracovala již před rokem 1989. Před válkou v Černihivu žilo asi 280 000 obyvatel. V roce 2022 město čelilo mohutnému ruskému ostřelování a bombardování. V březnu 2022 zřídil Hradec Králové transparentní účet na pomoc Černihivu. Tuto středu útok zasáhl 16 výškových obytných budov, nemocnici nebo školu.
„Našemu partnerskému městu jsme připraveni pomoci, jak jen to bude možné. Pokoušíme se zjistit, jaký druh pomoci je v místě nyní potřeba,“ uvedla primátorka Hradce Králové Pavlína Springerová.
Ukrajinský generální štáb odvolal Nataliju Humeňukovou z funkce mluvčí jižního velitelství armády – po výzvě armádnímu vedení od více než 150 ukrajinských a zahraničních novinářů. Generální štáb uvedl, že k dnešnímu dni se rozhodl ukončit přidělení plukovnice Humeňukové k jižnímu uskupení ukrajinské armády. Nyní se hledá vhodný odborník, který ji nahradí.
Novináři, kteří se připojili k výzvě za odvolání Humeňukové, uvedli, že brání v informování o ruských válečných zločinech nebo o ukrajinských vojácích bránících tuto část Ukrajiny. Nejvýrazněji se to podle nich projevilo při loňské destrukci Kachovské přehrady, kdy mluvčí nedostatečně objasňovala, co se stalo, což vedlo k tomu, že „světová média hledala informace o zničení hráze v nepřátelských zdrojích“.
Humeňuková, která tiskové oddělení jižního velitelství ukrajinské armády vedla od jara 2022, kritiku odmítla.
„Litevský prezident Gitanas Nauseda na tiskové konferenci oznámil, že ve spolupráci polských a litevských orgánů činných v trestním řízení byly v Polsku zadrženy dvě osoby, které se podílely na útoku na mou osobu 12. března,“ tweetuje Leonid Volkov z Navalného týmu. S kolegy odešli z Ruska do Litvy, před měsícem tam byl Volkov surově napaden.
„Zatím neznám žádné další podrobnosti, ale mohu říci, že jsem viděl, jak energicky a vytrvale litevská policie v uplynulém měsíci na tomto případu pracovala, a jsem velmi potěšen, že tato práce byla efektivní.“
