Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
Americká Sněmovna reprezentantů dnes učinila zásadní procedurální krok, kterým se po měsících posunula o krok blíže ke schválení dlouho očekávané pomoci pro Ukrajinu, Izrael a Tchaj-wan ve výši 95 miliard dolarů (asi 2,25 bilionu Kč). List The New York Times (NYT) v této souvislosti poznamenává, že ke schválení programu schůze pomohli demokratičtí zákonodárci, díky nimž hlasování prošlo navzdory disentním hlasům některých republikánů. Hlasování o pomoci se očekává o víkendu.
Program schůze republikánského předsedy sněmovny Mikea Johnsona dnes prošel v poměru 316 ku 94 hlasům, což uvolňuje cestu k tomu, aby se o jednotlivých částech zahraniční pomoci hlasovalo odděleně v sobotu. Dnešní přijetí programu podle NYT naznačuje, že legislativa bude mít podporu, jelikož program prošel s významnou podporou demokratů i většinou republikánů, navzdory nesouhlasů pravicového křídla Republikánské strany.
„Existuje mnoho dezinformací o tom, co a proč tady děláme,“ řekl Johnson v pořadu The Mark Levin Show. „Ukrajinci nyní zoufale potřebují smrtící pomoc. ... Nemůžeme dovolit, aby Vladimir Putin vpadl do další země a zabral ji,“ řekl s odkazem na ruskou invazi na Ukrajinu. „Jedná se o velmi vážné záležitosti s globálními důsledky,“ dodal.
Země Severoatlantické aliance se shodly na poskytnutí dalších systémů protivzdušné obrany Ukrajině. Po dnešní diskusi ministrů obrany ve formátu Rady NATO-Ukrajina to řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg.
„Kromě Patriotů jsou tu další zbraně, které mohou alianční země poskytnout, včetně SAMP-T. A mnoho dalších, kteří nemají k dispozici tyto systémy, slíbilo poskytnout finanční podporu na jejich nákup pro Ukrajinu,“ řekl Stoltenberg novinářům po jednání, které se konalo prostřednictvím videokonference.
OBRAZEM: Dopady ruského útoku na ukrajinské město Dnipro, který měl přinejmenším dvě oběti na životě.
