Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že ruské jednotky dobyly vesnici Voďane u dříve ovládnuté Avdijivky na východě Ukrajiny. Podobná prohlášení nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit. Voďane mělo před válkou zhruba 300 obyvatel.
Avdijivku se ruským silám podařilo po mnoha měsících bojů ovládnout v únoru. Šlo o nejvýznamnější územní zisk ruských sil na frontě od loňského května, kdy se invazní vojska zmocnila města Bachmut. Obě města jsou prakticky zcela zničená boji.
Od ovládnutí Avdijivky ruská strana informovala o dobytí několika vesnic v jejím okolí. Část ruských zisků potvrdila i ukrajinská armáda, když informovala o svém stažení z některých míst.
Maďarský národněkonzervativní premiér Viktor Orbán dnes od prezidenta Republiky srbské Milorada Dodika převzal nejvyšší vyznamenání této entity, která je součástí Bosny a Hercegoviny. Podle agentury DPA šéf maďarské vlády při přijímání Řádu Republiky srbské v Banja Luce kritizoval politiku Západu, který se podle něj vůči Srbům chová nespravedlivě. Loni stejné vyznamenání dostal ruský prezident Vladimir Putin.
Srbský ultranacionalista Dodik je dlouhodobě terčem kritiky kvůli svým výhrůžkám i krokům vedoucím k možnému oddělení Republiky srbské od Bosny a Hercegoviny. DPA připomíná, že se postaral o to, že v této části země nejsou uznávána rozhodnutí ústavního soudu v Sarajevu. On sám neuznává ani autoritu vysokého představitele pro Bosnu Christiana Schmidta. Ten nedávno v reakci na neschopnost politických stran dosáhnout dohody uskutečnil vlastní reformu bosenského volebního zákona, která má zajistit svobodné hlasování, omezit možnost podvodů a přiblížit tak balkánskou zemi k Evropské unii.
Jména více než 50 000 ruských vojáků, kteří padli ve válce na Ukrajině od února 2022, identifikovala ruskojazyčná služba BBC společně s Mediazonou a týmem dobrovolníků na základě otevřených zdrojů. Nejméně 43 % z nich nebylo v době zahájení invaze na Ukrajinu spojeno s armádou. Je však pravděpodobné, že skutečný počet těch, kteří odešli na frontu „z civilu“, může dosahovat až 70 % všech bojových ztrát na ruské straně.
