Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
Nejméně dva lidé dnes odpoledne zahynuli při ruském útoku na jihoukrajinské Záporoží. Na telegramu to uvedl šéf Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Ve městě se podle něj i poté ozvaly výbuchy.
Ruský útok podle Fedorova zabil muže a ženu a zranil dalších šest lidí. „Ve středně těžkém stavu jsou devítiletý chlapec a jeho 36letá matka a mladíci ve věku 20 a 22 let. Ve vážném stavu je 55letá žena a 51letý muž,“ uvedl šéf záporožské správy.
Pokud by dostal povolávací rozkaz, je ukrajinský fotbalista Oleksandr Zinčenko připraven narukovat do armády a jít do války s Ruskem. Obránce Arsenalu to prohlásil v rozhovoru s BBC.
„Myslím, že odpověď je naprosto jasná: Šel bych,“ řekl sedmadvacetiletý Zinčenko. Jeden ze zástupců kapitána reprezentace uvedl, že v armádě proti ruské invazi bojuje několik jeho spolužáků ze školy.
Ve válce, kterou na Ukrajině rozpoutala Moskva před více než dvěma roky, padlo přinejmenším přes 50 000 ruských vojáků, zjistila ruská služba BBC a server Mediazona. K bilanci média dospěla na základě informací z otevřených zdrojů, tedy ze zpráv médií, ze hřbitovů, oznámení činitelů či příspěvků příbuzných na sociálních sítích. Skutečný počet zabitých bude zřejmě výrazně vyšší.
Podle odhadů BBC může být skutečný počet padlých až dvojnásobný, tedy kolem 100 000 ruských vojáků, a to bez započtení bojovníků ze separatistických útvarů na východě Ukrajiny. Vojáků z takzvané Doněcké lidové republiky (DNR) a Luhanské lidové republiky (LNR), tedy mezinárodně neuznaných proruských separatistických útvarů, které Moskva nejprve podporovala a poté se je rozhodla anektovat, mohlo podle BBC padnout kolem 23 400. Zabitých na ruské straně tak může být kolem 123 400, píše BBC.
