Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
Velký balík americké pomoci, který už měsíce blokují republikáni v Kongresu USA, se dostane na Ukrajinu a americká pomoc bude pokračovat, řekl poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan během dnešní návštěvy Kyjeva. Časový horizont, kdy by se tak mohlo stát, blíže neupřesnil, poznamenala agentura Reuters.
Připomněla, že zablokování klíčové pomoci zvyšuje tlak na ukrajinské jednotky, bojující již déle než dva roky proti lépe vyzbrojeným a početnějším ruským silám. Ty nyní také mají palebnou převahu kvůli nedostatku munice na ukrajinské straně.
„Z našeho pohledu jsme si jisti, že to zvládneme. Ukrajina dostane tuto pomoc,“ řekl Sullivan na společné tiskové konferenci se šéfem ukrajinské prezidentské kanceláře Andrijem Jermakem.
Sullivan neuvedl žádný časový plán, ale ujišťoval, že není nutné jednat o nějakém náhradním „plánu B“, a také podle Reuters zjevně zaujal odmítavý postoj k nápadu, že by pomoc mohla být poskytnuta ve formě půjčky. „Jsem si jistý, že dosáhneme plánu A. Ve sněmovně při hlasování získáme silnou podporu obou stran pro balíček pomoci,“ řekl. Připustil, že celý proces „již trval příliš dlouho“.
Rusko ostře zkritizovalo úterní rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru (MOV) neumožnit účast ruských a běloruských sportovců na zahajovacím ceremoniálu her v Paříži.
Mluvčí ministerstva zahraniční Maria Zacharovová označila v prohlášení verdikt za nepřijatelný a diskriminační. Moskva rovněž obvinila MOV ze zastrašování sportovců v souvislosti s „Hrami přátelství", které Rusové chtějí v září uspořádat jako reakci na sankce, kterým ruští a běloruští sportovci čelí kvůli ruské agresi na Ukrajině.
Italské ministerstvo školství dnes oznámilo, že prověří stížnosti, že některé italské učebnice nekriticky přebírají pohled Moskvy na vztahy s Ukrajinou a na situaci v regionu. Píše to italská tisková agentura ANSA. Sporné výroky se týkají například vývoje v postsovětském regionu po roce 1991 či ruské anexe ukrajinského poloostrova Krymu. Někteří nakladatelé oznámili, že již chystají aktualizované verze textů pro žáky.
Některé podněty od ukrajinské komunity prověřili novinářka Irina Casceiová a analytik Massimiliano di Pasquale. Podle jejich hodnocení 12 ze 13 zkoumaných učebnic vydaných v letech 2017 až 2023 obsahují pasáže o soudobých vztazích mezi Ruskem a Ukrajinou, jež se velmi podobají pohledu, který šíří Moskva.
