Chlapec (11) přišel z Ukrajiny na Slovensko úplně sám! Měl jen igelitku, rodiče zůstali doma
Situace uprchlíků prchajících před válkou z Ukrajiny je děsivá, případ, o kterém informovala slovenská policie, ale předčil úplně vše. Za strážníky na ukrajinsko-slovenskou hranici dorazil 11letý chlapec, který z ukrajinského Záporoží na východě země doputoval na Slovensko úplně sám. Měl u sebe jen igelitku, mobil a pas, rodiče museli zůstat na Ukrajině.
„Dobrovolníci se o něj ochotně postarali, odvezli ho do tepla a poskytli mu jídlo a pití, které mu zabalili na další cestu,“ napsala slovenská policie. „Všechny si získal svým úsměvem, nebojácností a odhodláním hodným skutečného hrdiny,“ dodala.
Celý příběh nakonec skončil dobře, chlapec měl na ruce a kuse papíru v pase napsané číslo, díky kterému se úřady mohly spojit s jeho blízkými. Na místě pomohl i český policista, který na hranicích vypomáhá. „Hrdina včerejší noci!“ napsala o ukrajinském chlapci mluvčí českého policejního prezidia Kateřina Rendlová.
Na Slovensko vstoupilo z Ukrajiny od začátku ruské invaze do této země už přes 100 000 lidí. Do dnešního rána to bylo 101 529 osob, informoval mluvčí slovenského policejního prezidia Michal Slivka.
Mnoho uprchlíků nezůstalo na Slovensku, ale pokračovali k příbuzným do dalších států včetně Česka. Z Ukrajiny přes Slovensko utíkají do vlasti také stovky občanů třetích zemí. Bratislava ve spolupráci s kolegy ze zahraničí už zorganizovala repatriační lety do Indie a Maroka.
Některé členské státy by uvítaly, kdyby Evropská unie poskytovala vedle zvýhodněných půjček na obranu i nevratné fondy. Před zahájením dnešního summitu EU v Bruselu se pro tuto možnost vyjádřili řecký premiér Kyriakos Mitsotakis či litevský prezident Gitanas Nauséda. Evropská komise chce prostřednictvím plánu na přezbrojení ReArm Europe mobilizovat dodatečné výdaje na obranu až ve výši 800 miliard eur (20 bilionů korun) včetně mechanismu půjček ve výši 150 miliard eur (3,75 bilionu korun).
Mitsotakis vítá návrh Evropské komise na rozvolnění fiskálních pravidel ohledně výdajů na obranu. Řecko dlouhodobě patří mezi unijní země, které vydávají na armádu a vojenské technologie největší podíl svého HDP. Děje se tak mimo jiné kvůli obavám ze souseda a regionálního rivala Turecka. V minulosti přitom Řecko mělo výrazné problémy s veřejnými financemi.
Podle Mitsotakise čeká členské státy a Evropskou komisi ještě podrobnější debata, jak financovat obranné plány EU. Evropská komise mimo jiné navrhuje systém půjček ve výši 150 miliard eur, některé státy však vyzývají k tomu, aby se hledaly i další zdroje financování. Mitsotakis by uvítal, kdyby vedle půjček plány obsahovaly i nevratné fondy.
Ve městě Engels po dronovém útoku z Ukrajiny vypukl požár na vojenském letišti a byla poškozena řada budov, napsal saratovský oblastní gubernátor Roman Busargin. Vzplála podle něj letištní plocha a úřady evakuovaly lidi žijící v okolí letiště. Úřady v okresu vyhlásily stav nouze, uvedla agentura Reuters. Busargin řekl, že Saratovská oblast a její město Engels se „staly předmětem nejmasivnějšího dronového útoku vůbec,“ napsala agentura.
Evropská unie uvolnila pro Ukrajinu další jednu miliardu eur (25 miliard korun) z programu, který využívá výnosy ze zmrazeného ruského majetku. Peníze mají pomoci ukrajinské ekonomice. Od začátku roku EU poskytla z tohoto programu dojednaného v rámci skupiny zemí G7 čtyři miliardy eur (100 miliard korun).
V rámci takzvané makrofinanční asistence dostává Ukrajina zvýhodněné půjčky, které jsou kryté výnosy z ruských aktiv zmrazených v EU. Jedná se především o majetek ruské centrální banky. V rámci programu by EU měla poskytnout Ukrajině 18 miliard eur, první tři miliardy eur blok uvolnil v lednu.
„Pomáháme ukrajinské ekonomice zůstat na nohou a obnově kritické infrastruktury poničené ruskou agresí,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle sdělení komise může Kyjev peníze použít pro pokrytí svých současných a budoucích vojenských či rozpočtových potřeb a na výdaje na obnovu země.
